Černý plamen

Jeden z mála snímků, který vznikl ještě jako němý film a byl dodatečně ozvučen v době nástupu zvukové éry. Na technicky nepřesné synchronizaci je to sice znát, avšak na působivosti díla to neubírá. Film překvapuje svou společenskou výpovědí. Odráží proticikánské postoje, které i po desetiletích neztratily na aktuálnosti. Tvůrci sáhli po melodramatickém tónu, aby téma podali přístupněji přesto je cítit, že publikum tehdejší doby si pod povrchem dokázalo přečíst víc. Výsledkem je citově silné, místy až sentimentální drama, které dnes zůstává neprávem zapomenuto. V kontextu klasické kinematografie jde o dílo, jež by si zasloužilo znovu vstoupit do povědomí filmových diváků.