V pět odpoledne

Podívám se i na asijské filmy, ale nevyhledávám je. Zvláště ty z arabské části světa. Afganistán a jeho neskonalá bída, život v utrpení, všude přítomné jednotky cizích vojáků. Hlavní hrdinka je poměrně sympatická, její ambice rovněž. Ve filmu jsou silné scény, starci na poušti kopou hrob kamenem malému dítěti, při tom jejich rozprava o víře. Takových dialogů je ve fimu více. Na nedělní podvečer dost náročné.

Na můj vkus to bylo hodně pomalé a děj byl velmi řídký. Myslím, že jsem viděl lepší filmy z Íránu. Napínavé byly snad jen záběry, kdy se dívka prochází po ruinách paláce a moha by šlápnout na nastraženou minu.

Hezký film o životě převážně žen a dívek v Afgánistánu. Film nikam nespěchá a proč taky, na východě čas hold čas plyne jinak a v tom je ta krása!