Pravidla vášně

Poměrně kontroverzní snímek, a to nejen svým obsahem, ale především technickou stránkou vizuálních scén. Zatímco jedni jej označují za odvážné mistrovské dílo, druzí ho považují za přepjatý experiment. Film působí jako temná odpověď na lehkovážné komedie pro dospívající, které si libují ve fekálním humoru, jenomže tady se místo povrchní zábavy servíruje syrová pravda o odcizené mládeži, nepochopení a bolestné jednostranné lásce. Výsledkem je hyperstylizovaná směs satiry, nihilismu a umělecké odvahy, která dokáže znechutit i fascinovat zároveň. Tento nezávislý projekt se svou avantgardností možná vzdálil mainstreamu, ale zároveň přesně pojmenoval generační úzkosti, které se s časem nemění. Tak autentické zobrazení zmatku, prázdnoty a hledání sebe sama mezi vysokoškoláky se na plátně objevuje jen výjimečně. Zajímavé je i herecké obsazení. Známé tváře se zde objevují v rolích, které bourají jejich dosavadní image. Příběh je paradoxně plný i prázdný zároveň. Jeho síla spočívá v tom, jak ho divák dokáže číst. Pro někoho je to jen provokace, pro jiného hluboká metafora o ztrátě smyslu. Film dnes možná zapadl prachem času, ale jeho poselství o chaosu, touze a vnitřní prázdnotě zůstává. A právě proto si zaslouží znovuobjevení.

Filmový úlet z prostředí americké univerzity, pohled do sexem a drogami pokřivených charakterů a duší skupiny studentů. Trochu šokující, ale asi nijak odtažené od reality, takže ty příběhy bych považovala za stejně opravdivé, s jakou opravdovostí jsou ve snímku naservírovány divákům. A jsou stejně tak přesné i podle knižní předlohy Breta Eastona Ellise.

Nezvykle pojatý film o ničem. Provokativní, chytře natočený, bez výraznějších dějových linií a snahy o sympatie diváka. Upřímný a hodný odsouzení, právě pro tuto nevybíravou upřímnost. A přesto v jistém slova smyslu nezapomenutelný, protože žije životem hřísným, ke kterému si jen stěží někdo z nás najde cestu...

Na první pohled se může zdát, že půjde jen o další běžnou komedii pro náctileté. Opak je však pravdou. Pravidla vášně mají něco do sebe a navíc jde o dosti specifický film, nikoliv tedy o další do tuctu.