Čekání na déšť

Tedy, jde to zcela mimo mne, tato parketa rozhodně není moje, ale přesto něco dát musím. Už pro tu atmosféru „rozpečeného“ sídliště. A asi pro lehkost a přijatelnost vyprávění.

Režisér Kachyňa se v tomto snímku přesunul z oblíbeného vesnického prostředí do města a přímo do rozestavěného sídliště a možná ještě lépe dokázal poodhalit dětskou duši v rozpáleném prázdninovém období jednoho anonymního paneláku. Velmi dobře využívá možnosti, které toto prostředí poskytuje, třeba domovní telefon nebo střechu paneláku. Díky tomuto prostředí mi byl snímek i bližší než jeho snímky z vesnického prostředí. Dita Kaplanová je výborná ve své roli a ostatní herci ji v podstatě jenom doplňují. Příběh poklidně plyne, žádné zásadní životní scény se nedějí, ale pro dvanáctileté děvče jsou přece zásadní všechny a tak se dočká i toho deště.

Dětský film. Nuda a boj s ní proszřednictvím dvanáctileté dívky. Prázdnonové dny jsou stereotypní a nudné a na svých vycházkách pravidelně potkává několik zajímavách postav. Ať je to populární herec, mladý voják, který je doma na dovolence, postarší slepec se psem Zorou, či rošťácký zrzek. Pohledy na sídliště trochu ůsobí depresivně. Vylidněné ulice a rozpálený beton cítíte až na obrazovce.

Vizuálně zajímavý film, který na zdánlivých banalitách dokáže vystavět příběh plný zajímavých náznaků a do jisté míry i symboliky. Jen ještě poznamenám, že film bych svým celkovým vyzněním a zaměřením zrovna moc neřadil do kategorie dětské.