Pavouk

Vždy som myslel, že v Británii podobných pacientov liečia lobotómiou, ale keďže to točili anglickí tvorcovia, tak to radšej zobrazia takzvane humánne, že aj keď nie ste celkom v poriadku a stále máte chuť spraviť pavučinu a s kladivom v ruke chodiť po izbe, tak aj tak vás pustia do čistého sveta. Problémom je, že režisér je z tých inteligentov, čo točí pre inteligentov, teda určite nie pre mňa. Jasné, otázkou je, prečo som to kukal. Odpoveď Ralph Fiennes. Nedarilo sa mu tu ale. Pointa filmu bola jasná, hra na umenie tiež, atmosférou sa to snažilo tiež dojať oko diváka. Celkovo to však dopadlo hrozne. Preceňovaný režisér natočil na prvý pohľad zložitý umelecký film, ale bol skôr jednoduchý a blbo natočený. Jediné, čo si z filmu odnesiete je, že nehovorte svojmu decku "pavúčik"

Něco tak temně depresivního jsem už dlouho neviděla. Takže pokud máte špatnou náladu nebo se zrovna utápíte v lehké duševní sklíčenosti, tak tenhle film rozhodně nedoporučuju, protože to je rovnou na provaz. Nicméně já byla v dobrém rozpoložení a byl to skvělý zážitek. Náročnějším divákům se to bude určitě líbit.

Tenhle film mě psychicky dostal. Divák při sledování filmu zabředá do temných myšlenkových pochodů hrdiny a depresivní tlak na něj útočí ze všech stran. Pokud tohle nechcete podstoupit, nedívejte se. Jinak film vynikající.

Sladké souznění hudby Howarda Shorea (Mlčení jehňátek, Se7en, Moucha, Pán prstenů...), navozující ve vás v doprovodu symbolů, podobným kaňkám Roschachova testu, pocit odtažitosti, chladna, které jako by jste už někde pocítili... Snímek plyne velmi pomalu a režisér má čas vykreslovat charakter nejenom hlavího protagonisty, ale i jeho oklí. Dodnes nevím, co si mám o Dennisu Cleggovi myslet. Jeho postava je jakoby zhmotněný příběh všech šílenců, viděný očima někoho cizího, ve společnosti považovaného za "normálního". Rozhodně se jedná o úžasný film s rukopisem velmi nadaného šílence Davida Cronenberga a mě nezbývá nic jiného než ho všem příznivcům (nejen) filmového umění vřele doporučit.