Znamení

Poprvé jsem to nedal najednou a pak jsem naprosto zapomněl na to, co jsem viděl. Musel jsem si to tedy pustit celé znova. Potěšilo to, že snímek se rozjíždí skoro hned, a to je také poslední, co potěšilo. Obrovská hromada žvástů a to psychologických se na mne valila větší částí filmu, takže v jeho skoro finální části, kdy se má něco dít a táta vypráví dětem o tom, jak se narodili, jsem se kvůli tomu už ani nerozčiloval, protože jsem byl myšlenkami někde naprosto jinde. A ten konec, který měl být napínavý a možná i byl, jsem sledoval už jen z povinnosti, abych to prostě dokoukal. Jasně že se místo pořádné akce kecá a i tady, protože malý kluk nemá svůj lék. Kolikrát to už tady bylo? Jako záhadologa mne to sice zaujalo jako téma, ale poslouchat to blbé žvanění mne prostě nudilo, takže tím byl pro mne zabitý celý film. Škoda, protože jinak by to bylo velmi zajímavé.

"ZNAMENÍ" má určitě svoje klady - zajímavě budovanou atmosféru strachu z neznámého nebezpečí a dobré herecké výkony, v určitých momentech mi ale připadá spíš jako parodie (např. aluminiové čepičky). Rovněž závěr mě dost zklamal a srazil v mých očích celý film kamsi do béčkové polohy.

Práci režiséra Shyamalana má ráda, on se zabývá vždy něčím jiným a jednoduše dává přednost vždy velmi zvláštním tématům, film Znamení nemůže být výjimkou. Hned v úvodu nám režisér naservíruje kruhy v obilí pak trochu toho života bývalého syna božího v podání Mela Gibsona, který se do role hodil, ale ze začátku jsem s tím měla docela problém. Všechno graduje pomalounku, ale s naprosto precizností, vynikající hudba, která ony záhadné momenty doplňuje a nic nepůsobí lacině ani přehnaně. Podobných filmů, kde vystupují mimozemšťané není tedy pokud bych brouzdala ve sci-fi vodách na pár snímků bych určitě narazila, ale film Znamení nemůžete jen tak strčit do žánru sci-fi, to prostě nejde, protože v tomhle filmu je toho daleko víc. Přiznám trochu jsem se bála chvíle, kdy se na scéně objeví mimozemšťan, ale nakonec se ukázalo, že strach se nenaplnil, scéna s odrazem v televizi byla skvělá i když nakonec to dopadlo tak nějak podivně. Všechno byla vymyšleno skvěle, ale ten konec byl tak nějak odfláknutý, škoda, protože moje hodnocení by mohlo být daleko vyšší.

Kruhy v obilí. Neznají je jenom v Americe, ale známe je už i my v Česku. Stále se jedná o záhadu kdo, proč a jak. A ještě stále platí jedno nepsané pravidlo a to jest, že pokud si nad něčím vědci neví rady, vždy to svedou na mimozemšťany. A jsme u jádra věci tohoto snímku, který se od ostatních námětově podobných naprosto vymyká. Tady nejde o žádnou mohutnou invazi, výbuchy a střely. Tady se vypráví malý, prostý a jednoduchý příběh o jedné farmářské rodině, které se kruhy v obilí objeví. A rovnou je potřeba říci, že režisér a scenárista v jedné osobě M. Night Shyamalan se pokusil tímto vytvořit atmosféricky tajemné dílo dle formátu Alfreda Hitchcocka. Takže kdo by čekal lekačky, potoky krve, rozsekaná těla a další nechutnosti typické pro krvavá díla, nechť si nechá zajít chuť. Tady se pracuje s myšlenkami a představami samotného diváka, kterému se občas dějově něčím naťukne. Pevný příběh se vyvíjí pomaloučku a přímočaře právě k vytvoření té správné tajemné atmosféry. Tomu s pevnou vůlí dopomáhá kamera, správné osvětlení a hlavně soundtrack. Herecké výkony tedy spíše jdou do pozadí, což je zřejmým úmyslem. Napětí a strach tak krouží kolem každé scény, což je občas osvěženo nějakou humornou etudou. Počáteční paranoia se striktně mění v reálnou zoufalost nad danými skutky, kdy opravdu začíná jít o všechno. Použití stylu Found footage ve scéně, kde děti křičí a vyděšeně se dívají z oka na zahradu, kde se objevily tajemné postavy, bylo trefné a atmosféricky se snad skutečně jedná o nejděsivějších scénu z celého filmu. A přitom to všechno začalo jen obyčejnou paranoiou. Samotný závěr zase naopak trošku připomene díla Stevena Spielberga, což asi také není od věci. Každopádně to celé funguje a vytváří dobrý zhlédnutelný sci-fi thriller na pomezí reálného tajemna, zoufalství a činy s tím spojených.