Stroj času

Tentokrát se necestuje do středu světa, ale časem do budoucnosti, avšak ve výsledku jakoby to bylo dohromady jedno. Dějová šablona je vždy stejná. Tentokrát tu máme příběh z pera H.G. Wellse o stroji času umožňující v čase cestovat tam i zpět. Do minulosti i do budoucnosti. A protože se to, ostatně jako obvykle, odehrává ve viktoriánské době, místní vědečtí gentlemani tomu samozřejmě ani za mák nevěří. Sám strůjce se tedy vydá na cestu sám a nestačí se divit. A my diváci také. Viditelně opět nízkorozpočtový počin, prý na svou dobu něco kolem 830 000 dolarů, avšak povedla se tak ambiciózní inscenace, že se snímek stal klasikou svého žánru. Vlivem své doby vzniku snad nepřekvapí, že nechybí, v rámci cestovatelského dobrodružství, ani scéna o jaderném poplachu s následnou jadernou zkázou. Něco takového prostě nikde nesmělo chybět a to i kdyby se mělo jednat jen o pouhou zmínku. Každopádně, jak už to taktéž většinou v námětech o budoucnosti lidstva bývá, se jedná o zkázu lidstva, ve které přeživší žijí v podivné komunitě, kterou ovládá, v tomto případě, monstrózní troglodytská rasa mutantů. Následné dění je už skutečně jak u výše zmíněného příběhu o cestě do středu Země. Snímek svým způsobem impozantní nejen v oblasti ryze technických vizuálních efektů. Výrazné pastelové barvy tomu hodně přidávají a zcela jednoduchý scénář, nevyžadující lecjaké herecké výkony, po divácké stránce slibuje si snímek užít, aniž by se muselo u toho přemýšlet. A jak už to u H.G. Wellese bývá, příběh má v sobě moralizační nádech, čehož si mnohý divák, obzvlášť v dnešní době, nevšimne.

Pěkné cestování časem a nevábná budoucnost lidstva, které se nejprve díky technickému pokroku vyhladí a poté přijde o veškeré city při posluhování morlockým obludám. Naděje je tu však vždycky. "Speciální" efekty mě zklamaly, vypadaly jako kdyby je točil Georges Méliès.

Kvalitní starý scifi film podle světoznámé knihy, byť spíše preferovat delší povídka, H. G. Wellsa. JIž je to pár let co jsem si tuto útlou knížečku půjčil v knihovně a za doprovodu Morriconeho Pro hrst dolarů a Pro hrst dolarů navíc, ji s gustem za pár hodinek přečetl. Kniha v sobě snoubí notnou dávku humanity, napětí i důraz na sociální otázky. Co jiného jsou Morlokové, než vykořisťovaný proletariát, pracující na zahálčivé Eloie? Dnešní divák již nebude tolik okouzlen, jako jeho předchůdce před půl stoletím. Je to bohužel nevyhnutelné, ale vše stárne. Zajímavostí předlohy je, že si každý tvůrce i přes omezenost psaného textu může zvolit, jaký žánr chce mít. Buď se vydá klasickou dobrodružnou cestou, jako nejnovější zpracování z roku 2002 či vytvoří nefalšovaný horor, což se bohužel zatím nestalo, byť příběh k tomu nebezpečně svádí. Palova verze je něco mezi, možná kdyby snímek režíroval některý z makabrózních tvůrců, nebylo by to na škodu věci. Film ve své době nebyl nikterak extra výpravným dílem, zvláště když porovnáme rozpočet Palovy o sedm let starší a třikrát tak dražší Války světů. Trikaři použili jednoduché, přesto nesmírně působivé efekty, které však dnešní náctiletý divák asi příliš neocení. Skladatel Russell Garcia zkomponoval pěknou hudbu, i když většina nejkrásnějších pasáží je přehlučena zvukovými efekty. Takže lidem, kterým nevadí, že film na který se dívají je často starší než oni a mají rádi Viktoriánskou éru (Pyramida hrůzy bude asi už nepřekonána) a scifi, nelze než doporučit.

K tomuhle dílku bych se asi nedostal nebýt seriálu The Big Bang Theory, což by byla velká škoda, protože mě film vážně překvapil - a to pozitivně. Většinou jsem zvyklý na to, že někdo z budoucnosti zachraňuje minulost, jenže tady to je právě naopak - George cestuje do budoucnosti, přesvědčen o tom, že tam najde něco úžasného, jenže naráží jen na flegmatické lidi, kterým je téměř vše lhostejné - ať už vědomosti či život ostatních. Nejdříve je zděšen a chce se vrátit zpátky, jenže jeho stroj času zmizí a on přijde na to, jak se věci opravdu mají ... příběh je poutavý, triky na svou dobu také nevypadají špatně (jen ti Morloci vypadají vážně docela směšně - ale jen blbec by kvůli tomu film odsoudil) a já už teď naprosto chápu, proč si v TBBT koupili tu "miniaturu" stroje času ^^