12 opic

Děsný film s několika dobrými záběry, ale toť vše. Spec. Efektů poskrovnu. V ději spousty hluchých míst, chybí mu akce i napětí. 12.V.97 v.p. 12034/12404 Nudný a podprůměrný snímek 25.07.01 Nova 12020/12404 Skvělý začátek a pak už jen nuda bez akce. Zdlouhavé pasáže v blázinci. Jinak zajímavé snad jen tématicky a pro toho, kdo oblibuje „časopohybŮ. U mne však snímek naprosto propadl kvůli nedostatku efektů. Takže je zde zajímavé jen postupné poznávání pravdy. Prima 090424 12020/12404

Pitt a Willis, vyhraná sázka do loterie. Film má jiskru, dokáže zaujmout. Shlédnete ho určitě jedním dechem. Tvůrci, herci a hlavně scénáristé si zaslouží 8 bodů z 10!

sabotáže na pozadí časem omezeného výletu do minulosti. Zajímavý příběh, poutavý. Pokud máte rádi sci-fi, napětí i akci je to ta správná volba.

Že je vcelku složité cestování v čase po dějové stránce scenáristicky dobře uchopit by mohli vyprávět i čeští filmaři pracující na slavné komedii ´Zítra vstanu a opařím se čajem´. Jim se to však povedlo a Hollywood měl dokonce v plánu remake, ale děj byl pro ně tak zamotaný, že nakonec od toho opustili. Svou složitostí je to podobné i s tímto počinem, který je inspirovaný krátkometrážním experimentálním francouzským snímkem z roku 1962 ´Rampa´. Jedná se o manipulaci prostoru napříč časem, takže psychologická část hraje stěžejní roli u hlavní postavy, kterou výborně zahrál Bruce Willis. Podobné je to i u role Brada Pitta, který byl za to dokonce nominován na Oskara. Dějově jde o hrozbu vypuštění smrtícího viru a snahu tomu zabránit. Že jsou k zabránění tohoto skutku vysláni vězni není nijak překvapením. Použita je i známá šablona, kdy vězeň je vyslán do určitého roku, ale dojde k omylu a tak se ocitne v roce ve zcela jiném. A o problém je postaráno. Dějové složitosti je učiněno za dost a je s podivem, jak si s tím režisér Terry Gilliam poradil. Jeho vize je úžasná. Úhly kamery, využití stínů, depresivní místa i výběr kostýmů mají dohromady svůj smysl a vytváří jedinečnost. Na scénáři pracovalo více lidí a je to znát. Vše má svůj smysl a je patřičně vysvětleno. Dvouhodinová stopáž se zdá být akorát. Události mají prostor a naopak se nic zbytečně neprotahuje. Nad tímto snímkem klobouk dolů, neboť co se týče takovéhoto žánru, tvůrcům se podařilo takřka nemožné. Doplněk: ´Ve filmu je použitý model cestování v čase, podle kterého není možné změnit cestou zpět v čase budoucnost (vše už se jednou stalo a změna není možná) – ti, kdo se o to pokusí se jen složitě zapletou do okolností příběhu a nakonec zpravidla zjistí, že tím, že chtěli budoucnost změnit, vlastně mají podíl na jejím vzniku. Vše se nakonec stane právě takovým způsobem, jakým se to stalo.´