Casino Royale

Co dodat k takové záplavě gagů, scének, prefektních dialogů, navíc v podání těch největších hereckých hvězd tehdejšího filmové světa? Kdo má rád humor, třeba i trochu absudrní, určitě ocení parodii v režii několika významných režisérů. Zloduch Woody Allen, Jean-Paul Belmondo a jeho "Merde", noblesní David Niven a co třeba Orson Welles? Navíc Tom Jones a jeho stále mi v uších znějící "What´s New, Pussycat"?. Rád se pokaždé mrknu, když dojde k repríze.

Na filmu je znát, že ty lepší roky má za sebou a nemůže mu pomoci, i kdyby v něm hrálo deset Bondů.Dnes rentiér James Bond, po tragické smrti, své lásky Mata Hari,odejde do ústraní. Příjdou za nim šéfové špionážních centrál, že jej potřebují, ale on je odmítne a radši s každého udělá Bonda. Všichni Bondové jsou na každém kroku sledování hordami dívek a nastrčených špiónek. Velice solidní výkon Davida Nivena v roli Bonda v důchodu, Petera Sellerse v roli také činného Bonda. Překvapivá role byla pro Woody Allena, kterého známe hlavně pobývajícího v New Yorku. Baby, jako Daliah Lavi, Ursula Andress nebo Deborah Kerr je jen takový výcuc, které známe z lepších filmů...

Tak asi nejlepší na celém filmu je hlavní melodie od Burta Bacharacha v podání trubky Herba Alperta. Po zbytek filmu se střídá prvek očekávání s prvkem zklamání. S jedinou výjimkou, a tou je Woody Allen. S jeho příchodem najednou dostávají scény švih a humor. ("Šťuk ... osmdesát... šťuk ... sedmdesát devět...") Za zmínku stojí krásné kostýmy. Možná v té době to diváci oceňovali více, možná já nevnímám všechny ty náznaky a skrytá poselství... ale fakt jsem se spíš nudila než bavila.

Kdy jsem naposledy viděl delší ptákovinu, to teda opravdu nevim. Když body, tak za těch pár pohledných hereček, ale jinak je to ztráta času --- 20%