Srdce v Atlantidě

Film podle knihy Stephena Kinga. U tohoto spisovatele jsme zvyklí na napětí, tajemno a příběhy s překvapením. Ne úplně lze do této charakteristiky zařadit drama Srdce v Atlantidě. Jedná se přesto o zajímavý retrosnímek, který nás zavede do padesátých let. Hlavní hrdina Bobby Garfield přijíždí do městečka svého dětství na pohřeb spolužáka a kamaráda. Hned na místě se dozvídá, že je po smrti i jeho první velká dětská láska - Carol. Pomocí jeho vzpomínek se dostáváme do padesátých let a sledujeme jeho zážitky z dětství. První lásku, první políbení a i setkání se záhadným Tedem Brautiganem, který mu dá dar na celý život a který mu nikdo nemůže vzít. Přeci jenom trochu tajemna a záhadna příběh nabízí. Pro mne však jsou retrosnímky většinou zážitkem a přinesl jej i příběh Srdce v Atlantidě.

Scénář byl zajímavě zpracován na základě románu literárního autora Stephena Kinga, což znamená, že bude mnohý od toho očekávat další hororově laděný příběh. Dojde však ke zklamání. V tomto je snímek tentokrát dosti nevýrazný. Ono to bude tím, že se spíše jedná o charakterovou dramatizaci přátelského vztahu mezi starším cizincem a chlapcem. Mnohé dovysvětlující skutky v pozadí vyobrazuje hojně, v tomto smyslu, používaná retrospektiva a hodně se také ve vytváření iluzí a záhad ponechává na fantazii diváka. A tak není od věci účelové použití různých životních mouder. „Když jsme mladí, zažíváme chvíle takového štěstí, že si až myslíme, že žijeme na nějakém magickém místě, jakým musela být Atlantida. Potom vyrosteme a naše srdce se rozlomí na dvě části.“ Někdo v tom vidí banální hlubinu, někdo něco tajemně skrytého. Snímek hodně doufá v diváckou představivost, a to nejvíce na samém konci. Podání cizince Anthonym Hopkinsem je nakonec v jistém smyslu strašidelné a ambivalentní na to, aby bylo možné vyvodit něco, co se vyvíjí nebo je ve skutečnosti nepoznané. Opravdu se nepoznáváme jako skuteční lidé nebo jsme pouze vedeni k tomu, čím bychom mohli být? Tady je ve sledu událostí potřeba pozorně poslouchat každé vyřčené slovo a popřemýšlet nad tím. Snímek ale své nedostatky samozřejmě má. Hodně to inklinuje v nerozhodnosti, má-li se to přiklánět k dramatizaci nebo k poetice. Obojí jakoby zůstalo někde na půli cesty. Každopádně to alespoň náznak nějaké celistvosti v jádru věci má. Jen si to nepozorností nenechat uniknout.

Dost zajímavý a poutavý filmek podle S.Kinga.A.Hopkins byl ve své roli opět výborný.U tohoto herce nemám strach,že by mě někdy zklamal.

SIlný přátelský vztah mezi mladým chlapcem a zvláštním cizincem, který se zabydlel v jejich domě jako nájemník, který ho naučí ovládat myšlenky a připravovat se na budoucnost. Odkud přišel a co je zač, to nikdo neví, ale pouto s chlapcem nepřetrhne nic na světě. Dojemný film podle předlohy Stephena Kinga, ač by to jeden neřekl ani omylem. Ale herecký výkon Hopkinse opravdu moc moc fajn. :-)