Jeden hot a druhý čehý

Guillaume Daubray-Lacaze: Bernadeto.. Bernadette Daubray-Lacazeová: Guillaume, jsme svoji třiadvacet let. To není málo, už nejsem nejmladší. Obdivuju tě, že mě stále ještě miluješ, ale teď se bude spát. Dobrou noc. Guillaume Daubray-Lacaze: Nemůžu spát. Bernadette Daubray-Lacazeová: Tak počítej svoje dělníky.

Guillaume Daubray-Lacaze: Musí to pořádně kouřit, znečišťovat ovzduší, rozumíte? dělník: Ale proč? Guillaume Daubray-Lacaze: Kvůli mejm zákazníkům. Tadyhle, podívejte se, spalte ty pneumatiky. blbeček: Páni, to budou mít sousedi radost. Guillaume Daubray-Lacaze: Na sousedy kašlu.

Guillaume Daubray-Lacaze: Zdravíčko. sekretářka: Pane, v předpokoji čeká ředitel banky. Guillaume Daubray-Lacaze: Co řikáte? Já vám vůbec nerozumim. sekretářka: Že v předpokoji čeká ředitel banky. Guillaume Daubray-Lacaze: Co to řikáte, proboha? (Podívá se do předpokoje.) Ale to je přece ředitel banky.

Guillaume Daubray-Lacaze: To je lidí! Kolik jste jich přijal? Kolik je sedm sedm? Já teď nějak... předák: Šestnáct. Guillaume Daubray-Lacaze: Cože, sedm a sedm? blbeček: No všechno teď stoupá.