Svět za sto let

Co dodat. Když jsem si to pustil zrovna v době, kdy Putin a Lavrov vyhrožují světu třetí světovou válkou… Je to prostě skvělý film a na svou dobu velmi dobře udělaný. Škoda několika zdlouhavých dialogových pasáží, ale i přesto je to vysoce nadprůměrné.

Když vezmu v úvahu rok vzniku tohoto, jednoho z prvních sci-fi filmů, natočeného podle románu od Herberta G. Wellse, musím vyzdvihnout kvalitu zpracování. Především dekorace futuristického města by se směle mohly rovnat se snímky vzniklých mnoho let poté. Taktéž i realistické ztvárnění válečných hrůz, bombardování města či davové scény se vymykají tehdejším filmovým zvyklostem, jež většinou, ze současného pohledu, působí poněkud naivně. Ve filmu se zcela zákonitě projevila i tehdejší politická situace v Evropě, z tohoto pohledu lze snímek označit i za vizionářský. Ať už se jedná o předpověď světové války, existence diktatury vyvražďující určitou skupinu lidí, zde nakaženými lidmi toulavou infekcí, nebo pozdější vývoj vědy a techniky. I filosofický rozměr díla stojí za zmínku, i přesto, že je v budoucnosti, opět víceméně formou nové diktatury, všem lidem poskytnut blahobyt a jsou vymíceny války a utrpení, vždycky se najde nějaký věčně nespokojený „demokrat“, který se bezohledně snaží prosadit svoje demagogické názory. Ve své době to musel být, za použití nynějšího názvosloví, megahit. A ti lidé, zasažení toulavou nemocí, ze zastřeným zrakem bloumající, pomalou klátivou chůzí, odnikud nikam, se dozajista stali hlavní inspirací pozdějších tvůrců zombie filmů.