Moskva slzám nevěří

Příběh tří žen v rozmezí dvaceti let je typickým produktem sovětského filmu. Kateřina, Ludmila a Goša žijí společně na svobodárně. Není svobodárna jako svobodárna. Ta ve Zruči nad Sázavou z filmu Miloše Formana je za 10.

Dal bych méně bodů,ale,že to dostalo OSKARA,dávám dva a to jenom proto že dnešní noc se rozdávaly OSKARY,musí jim to stačit. Ani nevím proč jej dostali.

zajímavý námět, zachycená atmosféra doby s nadčasovým poselstvím a celku dobře zvládnuté časově náročné dějové osy hrdinek i hrdinů v ústředních rolích se zvládnutou režijní koncepcí včetně hereckého vyjádření jsou hlavní devizy sovětského oscarového snímku moskva slzám nevěří. k velké škodě ale filmu moskva slzám nevěří chybí dynamičtější spád, protože výsledná podoba snímku se odvíjí v kolísavém rytmu a taky i razantnější dopad na vnímání diváka. přes všechny klady i zápory se filmu moskva slzám nevěří podařilo nakonec dostat mezi lehce nadprůměrné snímky dějin světové kinematografie.

Film Moskva slzám nevěří byl na konci sedmdesátých let oceněn americkými Oscary. I v zámoří porozuměli filmu, který je o životě. Děj se odehrává v rozmezí více než dvaceti let. Hrdinkami jsou tři ženy. Příběh začíná v době, kdy jsou ještě studentkami či začínajícími pracovnicemi a prožívají první lásky. Ke konci filmu jsou z nich vyzrálé ženy, které mají ua sebou mnoho životních zkušeností. I ve společenském žebříčku postoupily výše. Z podukce SSSR film patří k těm výjimečným. Probourával i některá tabu. Jako třeba, že i existují matky samoživitelky, kritizovány jsou zde způsoby bydlení a další prvky charakterizující život v SSSR. Také se filmu téměř vyhýbá vliv vládnoucí ideologie.