Sezóna příšer

Renomovaný režisér Miklós Jancsó pokračuje ve filmu Sezóna příšer v osobitém „průzkumu" stavu světa. Dosud analyzoval ve svých výrazně symbolických dílech vztah moci a bezmoci, národního povědomí a dějin, vztah jedince a společnosti. Proto se v naprosté většině odehrával děj jeho snímků v minulosti. Sezóna příšer tvoří výjimku: odehrává se v současnosti a jejími protagonisty jsme podle režisérových slov my všichni. Ve světě ohroženém katastrofou, zahlceném spotřební morálkou, se obnažují zásadní problémy lidstva: neschopnost komunikace, disproporce mezi technizací a rozvojem společnosti. Jáncsóův film hledá klíč k přesvědčivému zachycení tohoto stavu v mysteriózním podobenství, jež je obtížně dešifrovatelné. - Převážná část děje se odehrává v pustě, v osamělém, zmodernizovaném stavení středoškolského profesora Kovácse, k němuž se sjíždějí ze všech koutů světa na oslavu jeho bývalí žáci, dnes renomovaní odborníci. Vypukne tu spor mezi dvěma z nich: profesor Komondi zastává myšlenku rovnostářství, zatímco primář Bardócz je stoupencem elitářství. Během oslav dojde k mnoha podivným událostem, zcela se vymykajícím racionálnímu vysvětlení . . . - Jáncsó a jeho stálí spolupracovníci, scenárista Gyula Hernádi, kameraman János Kende, architekt Tamás Banovich a přední maďarští herci zůstávají věrni své poetice, jež však může být v této podobě chápána ž jako převážně formalistická. Snímek se opírá o dlouhé panoramatické či kruhové jízdy kamery, zachycující taneční pohyby protagonistů, nahá ženská těla, ale také kroužení helikoptér a aut, všudypřítomné televizní monitory, pyrotechnické efekty a vysoce stylizovaný herecký projev. Na XIX. festivalu maďarských hraných filmů v Budapešti 1987 získal M. Jancsó Cenu za režii a na 49. MFF v Benátkách 1987 Cenu za celoživotní dílo. Autor/Zdroj: /Filmový přehled