Patálie kolem Gaillardie

neznalý dřívějších reálií pochopí. Tento film pro mě znamenal vstup do dospělosti. V den, kdy jsem v Karlínském divadle v roce 1963 slavnostně obdržel občanský průkaz. vtrhl jsem ještě odpoledne do víru velkoměsta na nepřístupné filmy. A to byl první; v kině Jalta (tuším, že později Letka) nyní Divadlo Jiřího Grossmanna, promítali před skončením promítacího monopolu tento film, ze kterého si patrně díky paměťovému deficitu stáří, pamatuji si jen nějaké vynikající detaily, jako vojenskou přehlídku, nebo dělení ostrova na 2 části (paralela ke Korei a Vietnamu té doby)velkou lajnovačkou. Já bych to hrozně rád viděl znovu. Asi se mi to už nepodaří.