Kukuřičné děti II: Poslední oběť

Pro mě jako milovníka hororů a Stephena Kinga zvlášť jde o kvalitní zážitek. Povedla se celá série Kukuřičných dětí a právě dvojka patří k nejlepším filmům z celé série. Věrohodná atmosféra amerického maloměsta žijícího ve strachu a v očekávání zla, stupňující se napětí, které vrcholí očekávaným závěrem.

Až na výjimky moc těm Kingovým dílům nerozumím. Furt je to celé propánbíčkované, nebo se šikanované dítě mstí svým šikanovatelům, či záhadné síly vraždí své oběti a záhada zůstane nevyřešena i po uplynutí příběhu. Ale jo. Má rád filmové horory ala sedndesátá a osmdesátá léta. Tento film je dozvukem té doby.

Pokračování příběhu o fanatické dětské sektě ničím nepřekvapí. Začátek sice navazuje na předchozí první díl, zbytek však jede po již vyjetých kolejích. A tak opět jeden fanatik ovládá ostatní děti a vraždí jako by za to měl dostat nějaký bonus. Zde více používá černou magii a takže si ani nezašpiní ruce. Atmosféra snímku je o něco temnější a dramatičnost se snaží zaujmout, což se daří. Jenomže když je vše jak přes kopírák a divák předem ví co kdy bude následovat, není to už prostě ono. Nevidět první díl, stálo by to rozhodně zato. Takhle se jedná o zbytečnost, která vzniknout ani nemusela.

King píše skvěle tento román převeden do scénáře a posléze na plátno je dost zdařilí je to asi dost velký oříšek Kingovi knihy zfilmovat zvláště když se to týká dětí