Snídaňový klub

Nejen ve škole je třeba hrát svou roli. Ono to pokračuje i dál do běžného života a málokdo se "odkope". Pro mne bylo zhlédnutí Snídaňového klubu znovuobjevením dřívější herecké "mládeže". Zůstává tak pro mne úkol probrat filmografii dnešních padesátníků. Jinak musím souhlasit s Phreakerem níže - představa, že by parta děcek dělala v knihovně takový bordel a dokonce kouřila marjánku a dozor nezasáhl, byla značně naivní už v roce 1985.

Tuhle komedie dnes už dalo by se říct dosti letitou bych si asi normálně nepustila kdybych na ní nenarazila v knize 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete. Středoškolské romantické filmy mi příliš nevadí, tedy do jisté míry, občas si podobnou komedii pustím, ale většina z nich, není ani tak komediální jak se sama tituluje. Já osobně považuji Snídaňový klub za výjimku i přesto, že většina problémů spočívá právě v již osvědčených věcech, které bohužel nevymřou - problémy s rodiči, řešení otázky typu, jsi panna nebo on je panic? Kromě toho, možná to znáte v tomhle světe teenagerů a nejen v něm se dávají lidem různé nálepky - sportovec, královna plesu, šprt, podivín či potížista, všichni zmiňovaní jsou hlavními hrdiny Snídaňového klubu. Nejvtipnější scéna z celého filmu je asi scény s dveřmi, ta pobavila, i přes svou nesmyslnosti, ale přece takovéhle věci bývají nejvtipnější, není potřeba v tom hledat příliš logiku, protože byste jí tam nenašli, ani kdyby jste si vzali mikroskop. Celých 60 minut jsem se bavila, ale jakmile se film dostal přes hodinu, tak už nestál za moc. Jestli se k filmu někdy vrátím? Dobrá otázka, nejsem si jistá jestli na to můžu odpovědět, možná někdy ano, ale film nebudu vyhledávat pravidelně. Velkým plusem filmu je Paul Gleason, který perlí.

Ze zečátku jsem si říkal, že filmu chybí větší úvod. Děj vás totiž hned zavede do poškolního trestu našich hrdinů, ale jejich důvod se naštěstí objasní v průběhu příběhu. Snímek se rozhodně povedl. Komediální pětka, z nichž každá ososba má v sobě odlišný charakter, vás rozhodně pobaví. Nízkorozpočtový film pro celou rodinu.

Každý z nás (nebo alespoň většina, která prožila "normální" dětství/mládí) byl jednou po škole a každý tuto situaci řešil po svém. Ve filmu režiséra, který se většinou zabýval veselými rodinnými komedie, hrdinové probírají strasti dospívání a řeší zábavné i vážné situace jednoho sobotního dne, který proti své vůli musí strávit ve škole. Humoru film moc nepobral ale výběr herců (či spíše charakterů) je natolik pestrý, že dokáže na tu hoďku a půl slušně zabavit.