Briliantová ruka

Nechal jsem se navnadit - v Rusku vyhlášená nejlepší komedie století, osmdesát miliónů diváků v kinech, slibný, byť neoriginální námět, říkal jsem si, nebude to špatný. Ale buď jsem nebyl správně naladěnej nebo je špatně něco jinýho, ale mnoho jsem se nebavil. Ano, usmál jsem se u hlášky: "Tady nejste v Londýně, tady není přítelem člověka pes, tady je nejlepším přítelem člověka domovní správa.", zaujal mě i nevšedně použitý simultánní překlad v jedné z úvodních scén, kdy minutový výlev nasranosti překladatelka završila lakonickým "Drž hubu":-) Nakonec musím uznat i to, že sovětská kinematografie mi není příliš blízká a nedokážu asi správně ohodnotit herce, které jsem viděl poprvé. Ovšem je-li toto nejlepší komedie století...

Když jsem film viděl jako dítě, tak jsem se válel smíchy jak při amerických groteskách. Jurij Nikulin byl výtečný sovětský komik a hrál také v Cirkus v cirkuse..

Už jsem byl trochu na rozpacích v momentě, kdy jsem doklepnul hodnocení této sovětské komedie. Co k tomu vedlo? V jedné televizní anketě z roku 1995 byl film Briliantová ruka označen za komedii století. Asi jsem nebyl patřičně rozložen, a nebo mi úplně nesedl styl humoru uplatněný v tomto filmu. Nicméně film vtipný je. Na svoji dobu obsahuje odvážné narážky. Humor je to spíše komunální. Zápletkou filmu jsou pašované drahokamy ze zahraničí do Sovětského svazu. Paš si přichystá jeden gang. Jenže se něco nevydaří a do celé věci se připlete takový moula, úředníček, ušlápnutý rodinný typ. Drahokamy jsou pašovány v sádře omotané kolem skutečně zlomené ruky. Ta ruka patří právě onomu úředníkovi. Pochopitelně nosičem kontrabandu měl být někdo jiný. Úkolem gangu je tedy dostat se k diamantům. Podaří se jim to? Film je plný ztřeštěných gagů, komických situací, záměn a omylů. Někdy jsou doopravdy vtipné, někdy se vtipům divíte. Že bych se popadal smíchy, to říci nemohu. Ale usmál jsem se několikrát. A asi čtyřikrát nahlas.

Gajdaj si mě získal Operací Y, Briliantová ruka mne moc nenadchla. Mironovův Geša s věčným pohazováním hlavou vykouzlí úsměv stejně jako pikle, které s komplicem kuje a které připomínají snažení Pata a Mata, ale jinak je to takové neslané nemastné, což je - navíc v přítomnosti samotného Nikulina - smutné.