Bujará variace na legendu o králi Artušovi a rytířích Kulatého stolu, kterou natočila režisérská dvojice Terry Jones a Terry Gilliam v roce 1974, byla prvním skutečným vstupem proslavené britské komické skupiny Monty Python na filmové plátno. (Komedie A ted' něco úplně jiného, vytvořená v roce 1971, byla v podstatě jen antologií jejich úspěšných skečů, jež od roku 1969 vysílala televize BBC.) Ve své základní osnově (král Artuš a jeho rytířská družina čelí během své výpravy za svatým grálem - společně i individuálně - mnoha nečekaným nástrahám) sice vychází z anglosaské mytologie, kultovní sextet ji však se svojí typickou absurdně-parodickou nadsázkou rozbíjí na padrť. Středověká legenda je navíc prolínána se ,.současným" vyšetřováním vraždy profesora historie a obě dějové linky se ve finále paradoxně spojí. - Všichni členové Monty Pythona se ve snímku objevují v mnoha rolích, včetně ženských převleků. Limitovaný rozpočet a snad i skutečnost že se na komedii podíleli současně dva režiséři, se však podepsaly na jisté nesourodosti, roztříštěnosti a nevyrovnanosti filmu. Jelikož tvůrci přejímají fragmentární strukturu televizních sérií, snímek Mosty Python a svatý grál se stává spíše volně zřetězeným sledem samostatných skečů, zarámovaných mýtickým motivem hledání svatého grálu. (Začleněny jsou i „bájeslovné" animované vsuvky Terryho Gilliama, byt' ty občas mají spíše funkci roztomilého naschválu: viz smrt animátora, jež .,jednoduše" vyřeší bezvýchodnou situaci rytířů, pronásledovaných v dračí sluji nakreslenou obludou.) Některé epizody jsou groteskně půvabné a hravé (Galahadovo setkání s nymfomaniakárními dívkami v opuštěném hradu či překonávání mostu Smrti), jisté gagy však vyznívají spíše poněkud do ztracena a nedotaženě, nebot' ne vždy jsou správně načasovány a nemají dostatečně silnou pointu. - Přesto v tomto filmu, který extravagantními krvavými výjevy, sexuálními narážkami či drsným humorem může občas připomenout Monicelliho „křižáckou" komedii Brancaleonova armáda (1965), jsou již předznamenány některé postupy, jež se plně rozvinou ve znamenité montypythonovské satiře Život Briana (1979). Triumfálně majestátní fanfáty a vizuální stylizace, otřele využívaná v ,.seriózních" historických filmech (mlhavá vřesoviště, temné hvozdy, kamenné hrady, hříšný, špinavý a zubožený venkov...), kontrastují s řadou ztřeštěných anachronismů a poťouchlých sarkasmů (politických, ekonomických, ale i náboženských) nebo se skutečností, že rytíři z Camelotu nejezdí na koních, nýbrž pouze pantomimicky poskakují v jakémsi „koňském cvalu" (a dusot kopyt simulují sluhové-koně klapotem kokosových skořápek). - Česká premiére snímku proběhla v rámci "aprílové" montypythonovské minipřehlídky v pražském kině Aero za účasti režiséra Terryho Jonese.
Popisy rolí:
John Cleese (sir Lancelot/druhý voják s vášnivým zájmem o ptáky/dlouhán s mrtvolou/ Černý rytíř/pan Newt, vesnický kovář s horlivou snahou pálit čarodějnice/zcela mimořádné sprostý Francouz/Tim Čaroděj)
,
Tetry Gilliam
(Patsy, Artušův věrný oř/Zelený rytíř/věštec/hlídač mostu Smrti/sir Gawaitt, prví koho zabil králík),
Eric Idle (sir Robin/sběrač mrtvých/pan Blint, vesnický budižkničemu s velmi horlivou snahou pálit čarodějnice/strážce, který neškytal,
ale který chtěl mít jasno/Concorde, věrný oř sira Lancelota/Roger Křovosad, křovosad, bratr Maynard)
Neil Innes (první sebemrskačský mnich Robinův
nejméně oblibený miv»strel/páže, rozdrcené králikern/majitel kachny),
Michael Palin (první voják s vášnivým zájmem o ptáky/Derutis/pan Duck, vesnický tesař, který je v páleni čarodějnic málem horlivější než všichni ostabtí/trojhlavý rytíř/sir Galahad/král hradu Bažina/ spolubydlící bratra Maynarda/lrytiř, říkající „Ny "),
Autor/Zdroj: Seidl Tomáš/Filmový přehled
