Aguire, bič Boží

Werner Herzog a Klaus Kinski, snad nejskvělejší spolupráce herce a režiséra. I když prý měli mezi sebou různé rozmíšky, při náročnosti filmů a hlavně prodtředí natáčení se Klausovi nedivím. Pamatuji, jak jsem byl nadšený i z Fitzcaralda a Cobra Verde. Úžasné.

Patří mezi 501 filmů, které musíte vidět. Klaus Kinski je herec, který dokáže utáhnout celý film jen a jen vlastními silama. Ve snímku Aguirre, der Zorn Gottes to zase jen dokazuje. Podobně jako ve "Fitzcarraldu" nebo "Woyszekovi", i zde ztvárnil postavu tak trochu víc vyšinutou (vlastně já si jeho jako herce nedokážu představit jako někoho seriózního). Kromě famózního výkonu je zde další obdivuhodná složka - prales. Amazonský deštný les je opravdu nádherný a v Aguire, bič Boží je velmi důležitou složkou děje. O co nám zde celou dobu vlastně jde? Sledujeme proměnu jednoho šílence v ještě většího šílence. Příběh ubíhá velmi pomalu, místy se zde ani nic neděje a jediné co nás zajímá je vlastně ten blázen Kinski. Ale to je vlastně podstata všech snímků, které jsem s ním viděl. Další užitečností je, že připomene, jak španělští conquistadoři přišli do Jižní Ameriky a začali si zde dělat úplně co chtěli, bez ohledu na původní obyvatelstvo, bez ohledu na nic, jen ve vlastním prospěchu, jako by se to španělům v dnešní době nějakým způsobem vrátilo...

Dlouho jsem se na tento snímek těšil a opět bylo chybou, že jsem si v hlavě utvořil vlastní verzi jak by měl film vypadat. Vadilo mě pomalé aš nudné tempo, čekal jsem více napětí a možná i akce. Nakonec 60% dávám hlavně za démonického Klause Kinskiho, drsnou přírodu, kameru, zvuky, barvy a hudbu. Pozoruhodné dílo které mě, ale na 100% nenaplnilo...

Zakletý démon Klaus Kinski si buduje své nelegální, vorové království, a za zvuků peruánského pralesa, hukotu Amazonky, svištění šípů a děsivého ticha, řezaného transcendentní hudbou i šokujícími vtípky, představuje v dlouhých záběrech ukázku koloběhu zkázy mocných... Apocalypse 1560