Tarzan, opičí muž

Bo Derek zůstane vždy pro mě sexy symbolem ať v roli Jane, nebo ve filmu Blakea Edwardse Deset nebo v Boleru Johna Dereka. I když příběh a jeho zpracování je na úrovni filmů s Johnny Weismüllerem ze třicátých let, krása Bo vše divákovi vynahradí.

Jediným kladem filmu je Bo Derek, jinak teda hrůza! Děj strašně pomalý, skoro žádný, Tarzan se objeví až v půlce filmu a do konce ani nezačne mluvit - po herecké stránce prakticky nenáročný. Typově se však O´Keeffe rozhodně hodí víc než Lambert, jen ten skřek proslulý i z jiných filmů - jak se tenhle zvuk mohl naučit od opů?

Film ani tak není o Tarzanovi ale o Jane, kterou hraje Bo Dereková, která vlastně ani nehraje, nemá herecký talent, ale masturbuje před režisérem Johnem Derekem, který tehdy byl jejím mužem. Kdo čeká na Tarzana, když si počká, tak se dočká, on se tam párkrát mihne....

Dobrodružný film pro nenáročné dospělé diváky, pár lehce erotických scén ("potenciál vzbudit u nezletilých diváků předčasný zájem o lidskou sexualitu a ohrozit tím jejich mravní vývoj"), nevšední podívaná. Tarzan a Jane v jungli a ta ochočená zvířata se povedla.