Ohněm a mečem

Opravdu prvotřídní film. Poláci, a zejména Jerzy Hoffman, velkofilmy umí. Od Křižáků, Faraona, Pana Wolodyjowského až po Ohněm a mečem, Potopu.

Fajn seriál. Nielen knižky Henryka Sienkevicha sú super, ale i filmy, ktoré podľa nich natočia. Tu vtipne je zobrazená postave rytiera Wolodyovskeho, o ktorom bol natočený i film pán Wolodyovsky. V tomto filme však bol ešte v tieni.

Už dlouho jsem se takhle nenudil. Šíleně zdlouhavá a nezáživná nuda okořeněná špatnými herci, kterým se jejich postavi nedají věřit. Bitvy tu takřka nejsou a když už jsou vypadá to spíše jako nějaké představení pro místní obyvatele. A zbytek filmu se jen kecá a kecá a ... kecá.

Tento film jsem poprvé zhlédl v listopadu 99 na dnech Polského Filmu a již tehdy se my to hrozně líbilo (sem zatížený na velkofilmy). Ve stejném měsíci byli v kinech uváděni i Vikingové, přičemž Ohněm my přišlo mnohem výpravnější než druhý jmenovaný (dodnes nechápu za co vysolily 120 melounů). Film se točí okolo milostného trojúhelníku a samozřejmě vzpoury kozáků podporované Tatary. Herečtí představitelé podávají dobré výkony, bojová choreografie je taktéž dobrá, ale co je opravdu vynikající je hudba (hlavně se my líbil živelný motiv jízdy a smutný při její porážce), je trochu podobná (kozácká hudba) tomu co předvedl Franz Waxman v Taras Bulbovy (jde v podstatě o podobný námět-Kozáci proti Polákům). Zamiloval jsem se do těžké jízdy, která je něco mezi legionářem a andělem (trochu připomínají japonské feudální válečníky). Jen nechápu proč byl zakoupen do našich kin Pan Tadeáš, místo Ohněm a Mečem (vznikly ve stejném roce), který nejen že je mnohem výpravnější (8 mil. oproti 3,2 mil. Pro Tadeáše) a bojechtivější, ale je natočen podle notoricky známé předlohy (pokud se nepletu je to povinná četba), naproti tomu Mickiewicz není u nás příliš znám.