Zemětřesení na dálnici 880

Pocitem tvrdé reality působí tento film o zemětřesení, při něž se seune dálniční most, jak kdyby byl z karet. Kromě mnoha jiných zde zůstane uvězněna žena se dvěma malými dětmi a svou kamarádkou. Obě ženy - řidička i spolujezdkyně při neštěstí zahynou, malé děti zůstávají uvězněny v betonové hrůze v autě s mrtvou maminkou a její kamarádkou, chlapeček má navíc těžce zaklíněnou nožku...zoufalý otec doma čeká na jejich návrat, v televizi vidí, co se stalo. Tváří v tvář si při sledování televizního zpravodajství uvědomí, že tudy měla projíždět jeho žena, s konstatováním naprosté odevzdanosti krutému osudu své rodiny říká právě příchozí rodinné známé a na dotaz, kde je jeho žena, odpovídá naprosto hluše, odevzdaně, tušíc to nejhorší: "Jela po osmsetosmdesátce..." I tak nastává boj z časem, záchranáři se snaží dostat do nitra trosek mostu a pátrají po stopách života...auto s dětmi je objeveno, chlapeček je však natolik zaklíněn pod tělem maminčiny kamarádky, že bez manipulace se zemřelou nebude možné ho vyprostit, ale jak to udělat, když je minimální prostor a i automobil je zdeformovaný...ne, nebudu zde psát, co následovalo. Tyto stránky čtou i malé děti a některé věci bychom si měli nechat pro sebe. Ti, kdo tento strhující příběh viděli, jistě ví, jak tvrdým způsobem probíhala záchrana malého chlapce. Jde o velmi slušný katastrofický film plný emocí, touhy po přežití a pevné vůli vyrovnat se s nastálou bolestí.