Bony a klid

Poměrně zdařilý film, na který se dá koukat i dneska zvláště, když jste tu dobu zažili. Šílenství kolem bonů, valut, na kvalitní zboží z Tuzexu.

Tenhle film mám rád! Je v tom velký kus nostalgie jak člověk vzpomíná na dobu, kdy jsme byli mladí a krásní a bavili jsme se v době kdy normalizace už ztratila dech. Diskotéky, blikajíci stroboskopy, mrkváče i to shánění bonů na ně. Tohle je hodně vypovídající dokument doby i když je to tak trochu paperback. A když si přidáte skvělou hudbu od FRANKIE GOES TO HOLLYWOOD tak není co řešit. I když tahle doba nebyla ještě úplně "happy" tak už bylo ve vzduchu cítit nové povětří.

Za snad jediný klad filmu považuji odvahu tvůrců rýpnout si do své současnosti. Jinak ale nic moc. V každém druhém záběru hudba Relax...; spousta záběrů úmyslně rozmazaných jakože "dokument"; jak se mi má líbit film, kde se do žádné postavy nevcítím, k nikomu nemám sympatie? Mám je snad mít k Martinovi, který do toho sám vlítl? Nebo k někomu jinému? Sorry, ale výš hodnotit nemůžu.

Vít Olmer těsně před revolucí natočil film, na který se dá dívat i po 25. letech. Dříve jsme na to čučeli, jak opilí, co se všechno děje kolem nás, o čem nemáme tuchy. Dnes již bony nepotřebujeme, dá se koupit vše, ale mít na to, v dnešní době se na Romana Skamene a Potměšila díváme s nostalgií i humorem, dnes vylézají na povrch hlášky, které jsme baštili...