Waterloo

Hluboká poklona mně samotnému, že jsem to dal do konce. Naprosto obyčejná konverzačka, hodící se tak leda do divadla. Přesto tu dvacítku musím hercům dát, když se tak snažili udělat něco z naprosto plytkého scénáře.

Inscenace, která se téměř celá odehrává v jedné místnosti během deštivé noci před bitvou u Waterloo. Měl jsem pocit, že sleduji divadelní představení, minimalistická scéna a moře dialogů v dlouhých pasážích beze střihu. Prostě mazec! A herecké obsazení, ze kterého srdce plesá radostí. Rudla jako Napoleon nemá chybu, jeho namaskovaný nos mu sedí dokonale a když spustí příkazy, rozkazy nebo otázky, dech se tají a mráz běhá po těle. Jeho manželku Pavlínu, kněžnu Borghose bravurně ztvárnila Irena Kačírková, věrného gardistu Zdeněk Štěpánek a doktora František Smolík. Všichni další byli ve svých rolích tak přesvědčivý, že jsem hltal každá jejich slova, gesta, výrazy ve tvářích. Boha jeho, tohle vidět v té době na divadle! Za zmínku rozhodně stojí také hudba Luboše Fišera, složená z tamborských rytmů, které dramaticky podtrhují už tak napjatou atmosféru. Scénář napsal odborník na historické romány Jiří Šotola, za kameru se postavila legenda českého filmu Jan Stallich a režie se ujal zkušený režisér televizních her Jiří Bělka. Snímek mám na vhs a po dlouhé době jsem ho viděl na Cs Filmu v krásné zdigitalizované formě a to je požitek par excellence. Co umocňovalo sklíčenost nadcházející bitvy byly písně vojáků, kteří v dešti zpívali a čekali na rozkaz k útoku. Velmi silné.