Slzy, které svět nevidí

V mém osobním žebříčku nejpovedenější z krátkých filmových komedií natočených pro Českou televizi s účastí Jana Wericha. Jeho herecký koncert s dalšími představiteli (Vlastimil Brodský, Jiřina Šejbalová, Jiří Sovák) je pro mě pokaždé takovým osvěžením v rámci ostatních paběrků na našich televizích. Martinu Fričovi se v tomto žánru málokdo dovedl přiblížit, možná tak Zdeněk Podskalský.

Nádherný černobílý televzní bonbónek. Mac Frič si pozval čtyři skvělé herce na čele s Janem Werichem a brilantně si zpracovali povídku klasika světově literatury Antona Pavloviče Čechova. To nemá smysl popisovat, to se prostě musí vidět! Nezapomenutelná dvacetiminutovka!

Když herec Jan Werich, nedostával mnoho filmových rolí, natočil v televizi výborné inscenace, které i dnes mají svému divákovi co říci. Především bláznivá komédie Uspořená libra, o dvou přátelích, kteří mají společný koníček, vysedávání v hospodě a když dojdou peníze, je potřeba vybrat z účtu, ale nesmí narazit na protivnou ženskou, která spěchá poslat telegram do Tararingapatamu. Zde Jan Werich má herce, kamarády, Jiřího Sováka a Stellu Zázvorkovou. Kočár nejsvětější svátosti, je konverzačka na nejvyšší úrovni mezi místokrálem Peru a herečkou Kamilou Pericholovou, kde se své role bezvadně zhostila Jaroslava Adamová. Že si se Zázvorkovou spolu rozuměli, dokládá další televizní klenot, Medvěd. Jsme v Rusku, Jan Werich přijíždí jako statkář do zapadlé vísky, aby se domohl svých peněz a narazí na pořádný kus ženské, kterou požádá o ruku. V slzách, které svět nevidí je také komedie, ale velice hořká. Muž, podplukovník ve výslužbě, se vrací v noci z hospody, žena už spí a on si dotáhne sebou ještě kumpány, se kterými by v pití chtěl pokračovat doma. Žena navenek se chová, že má radost z návštěvy, připraví občerstvení ale muže by nejraději "zabila". Drahý zesnulý, je film, který se moc na obrazovky nedostává, Jan Werich v roli dědečka, který je nalezen v pozici mrtvého a už jeho děti si parcelují jeho majetek a jaké je jejich zděšení, když je všechno úplně jinak. V povídce Král a žena se Werich stal Jindřichem VIII. a Jana Brejchová jako jeho žena Kateřina Paarová s ním laškuje a konverzuje a při tom jí může jít i o krk. Z těchto televizních rolí, kdo má okno a absenci, jako by nebyl. Werich zemřel v roce 1980 a má hrob s přítelem Jiřím Voskovcem na Olšanském hřbitově...

Žena je navenek anděl, ale doma satanáš. Muž je venku plukovníkem, ale doma jen ožralým dobytkem, který dostane nafackováno, až mu "slzy dojetí" vyhrknou; to všecko jsou právě ty slzy, které svět nevidí - a nesmí vidět. Pánské herecké obsazení je stejné jako v Uspořené libře, ale ta byla mnohem lepší.