Bludné duše

Ve vesnici Jiřice je oblíbeným rychtářem sedlák Květ. Sousedé se u něho scházejí a Květova dcera Světluška jim předčítá z českých knih, které jim nosí písmák Refunda. Konšel Ouřada je naopak neoblíbený, protože donáší vrchnosti. Svému švagrovi závidí rychtářský úřad, který se snaží získat pro sebe. Ouřadův syn Vavřina miluje Světlušku, ta ho však kvůli jeho závistivému a podlézavému otci odmítá. Rychtář dostane od knížete rozkaz, aby se všichni sedláci dostavili na zámek pomáhat při honu. Květ svolá sousedy a dohodnou se, že rozkaz i přes Ouřadovy výhrůžky nesplní. Uražený kníže podepíše Květovo zatčení a rychtářstvím pověří Ouřadu. Refunda s pomocí Rozhody vzbouří sedláky z širokého okolí a táhne s nimi na zámek. Mocí opojený Ouřada je omylem zabit vojákem na stráži. Osvobozený Květ najde doma svou ženu již po smrti. Po zrušení roboty se situace uklidní a Vavřina získá srdce Světlušky. Autor/Zdroj: Národní filmový archiv/Český hraný film I. Film vznikl volně na motivy stejnojmenného románu románu Václava BENEŠE-TŘEBÍZSKÉHO. Představitel charakterních rolí Jan (Wenceslaus) SPEERGER byl považován za velkou hvězdu němého filmu, ale od 30. do 50. let hrál pouze epizody. Dvakrát se pokusil o režii - s Josefem ROVENSKÝM natočil také Tulákovo srdce. Luboš Bartošek uvádí u filmu Bludné duše jako spolurežiséra scenáriristu a producenta Jana ŠOURKA. Autor/Zdroj: Březina Václav/noticka