Za pět minut sedm

Kritičnost doby a jisté zesměšňování hlavně vysokých představitelů československé lidové armády je patrná. Ti, co jsou na výši mají hodně navrch a jsou ctěni, zato ten obyčejný člověk je opovrhován. Každá maličkost, každá prkotina může vyvolat konflikt a tak je daleko lepší poslouchat a neúnavně podlézat. Varující je scéna, kdy kvůli zanechání syna generála poškole, přijedou obrněné transportéry s jadernými hlavicemi, nebo vznik neprostupné hranice např. přes polovinu kuchyně, takže obyvatelka bytu nemůže ke sporáku, kde se začal pálit oběd a mnoho dalších absurdních věcí. Celé to vypadá jako narážka na tzv. železnou oponu. Snímek je vyobrazen groteskně a parodicky. Rychlý sled animace, zrychlených záběrů a značně nelogických projevů dává šedesátým létům pořádně zabrat. A to za doprovodu vcelku vkusné jazzové hudby. František Filipovský tu výborně ztvárnil ředitele školy, který pro svůj klid je velice podlézavý a svým vystupováním připomíná stalinistické kázání.Černobílý obraz společně s výtvarným pojetím vytváří zajímavé vyznění celého projektu. Těžko říct, jestli to někoho pobavilo ve své době, ale dnes to zavání až s neskutečnou trapností. Ono už je divné, že takové politické téma bylo vnucováno do dětského filmu. Píši to nerad, ale nakonec je dobře, že je tento snímek zapomenut.

Při dnešní "námětové krizi" už bere našinec za vděk čímkoli, co není tuctové a co se alespoň trochu vymyká běžnému (pod)průměru. Označení filmu jako "dětský" je silně zavádějící, jenom proto, že většinu herců tvoří děti... A kdo se tímto vývěsním štítem nedal zmást, ten mohl být mile překvapen. Já na něm oceňuji hlavně to, že si tento film hraje a že si hrát umí. Hodnotný je také jeho společensko-kritický obsah, jen málo jinotajný, ježto nelze přehlédnout, že se týká kritiky tzv. kultu osobnosti, vlivu všemocné armády, státem organizovaného násilí a obecně "zkasárnizování" veškerého života.

Film, který se opravdu nepovedl. Pokud byl zamýšlený jako dětský, myslím si, že ho děti tehdy těžko pochopily (a dnes je už úplně mimo). Spousta jinotajů, nepochopitelných narážek, experimentů s kamerou... Záměr autorů byl dobrý, ale výsledek hrozný.