Svět nic neví

Film není špatný, ale patří do klubů, já bych z kina do 15 minut odešel. Film je těžce psychologický, protkán všudepřítomnou reklamou, herecké výkony jsou excelentní, příběh ukazuje, že bylo správné po válce Němce odsunout...

Tohle bylo hodně těžké. Tedy pro mne. Neznaje té doby, musel jsem dost často vyhledávat co a jak. V každém případě mne snímek donutil k zamyšlení, a to ne jen o zrůdnosti lidského fanatismu, který se neštítí naprosto ničeho. Velmi dobré herecké výkony to vše umocnily, jen tem scénář byl místy „mdlý“ a někdy trochu zarážející. Takže za mínus, a dost velké považuji pár zbytečných scén, a nedostatek těch, které by diváka navedly směrem k vysvětlení. Například vraždy Violy. Nu, snímek mohu doporučit jako dost nadprůměrný. I já možná někdy v budoucnu zhlédnu znovu.

Zde bych mohl použít několik přívlastků - film je výtvarně zdařilý, dobový, trochu nudný, herecky dobře obsazený, varovný a bohužel pomalu opět aktuální. Hrůzy fašismu a nacismu se nesmějí opakovat v žádné formě. Zde je znázorněn jejich zárodek i rozmach.

Příběh o zločinu, vině a trestu. Tak je uveden literární počin Miloslava Nohejla, který byl použit pro tento snímek, pojednávající o nadřazenosti nad nadržeností, především v rámci ponižování, v pohraničí těsně před válkou. Sociální průzkum jednotlivce, kterého srazí na kolena vlastní charakter po srážce se změnou doby v rámci politické situace. Snímek snažící se o drama však nesměle drhne vlivem přílišné divadelní atmosféře, navíc ozvláštněné tzv. snovou kamerou. V podstatě se jedná o krapet výpravnější inscenaci hodící se leda tak pro televizi. Takže příběh o tom, jak lidskou namyšlenost srazí na kolena nástup německého nacismu. Nic víc, nic míň. Snímek pozapomenutý a v tomto případě vlastně ani není divu. Jediné, co by mohlo zaujmout, je na český film neobvykle přítomen nemalý počet slovenských herců.