Taxikář

To byla asi ukázka života ze sedmdesátek v   ulicích Ameriky očima taxikáře kterému z toho   hráblo a na konci si to musel na někom   vybít,dobré herecké výkony.

Co je Amerika?
Scénáristicky nejde o zcela zvládnutý záměr   autorů ukázat život středních a nižších   vrstev americké společnosti začátkem 70-tich   let na pozadí již potřebných politických   změn. Touha hlavní postavy vymanit se ze samoty   a žít v normálních lidských vztazích   neustále naráží na strach ze zítřka,   prostituci, nedůvěru mezi lidmi a ochotu   komunikovat pouze, pokud jsou za tím peníze.   Závěr filmu je málo logický oproti   předchozímu ději. Doprovodná hudba je místy   příliš hlučná a neadekvátní k   probíhajícím scénám. Celkem jsem zklamán.

Taxikář ve 4K remasterované verzi je učiněný   zážitek, z kterého až přechází zrak.   Přechází zrak z dvanáctileté Jodie Foster   nebo z uhrančivého pohledu a krásy Cybil   Shepherd. Robert De Niro je absolutní king!   Atmosféra špinavého New Yorku konkuruje   podobné atmosféře Philadelphie, ve které Rocky   začíná svou kariéru ve stejném roce jako   Travis taxíkem brázdí noční newyorské ulice.   Barvy, neóny, zapadlá porno kina, bordely,   štětky a pasáci (nezapomenutelnej hipík Harvey   Keitel), feťáci, násilníci, lupiči, zkrátka   vytříbená klientela. Film, který bude fungovat   navždy. Navždy se v paměti usadí i   závěrečných 15 minut. Zajímavá mini role pro   maniaka Joe Spinella (náborář taxikářů) nebo   cameo samotného Scorseseho. Vše za doprovodu   mocně znějícího a fascinujícího temného   soundtracku Bernarda Herrmana (bohužel jeho   poslední majstrštyk). Nejzásadnější snímek   ve filmografii Martina Scorseseho.

Ve svém jádru vcelku znepokojující snímek   pojednávající o odcizení veterána z   vietnamské války v moderní společnosti.   Poukazuje na jeho posedlost spojenou s   frustrovaným hněvem a znechucením lidského   úpadku. Martin Scorsese velice šikovně použil   prvky noir se žánrem westernovým, hororovým a   městským melodramatem, a kupodivu to funguje. K   patřičnému uklidnění v jinak depresivní   atmosféře pomáhá do kůže se vtírající   saxofonová melodie. V mnoha ohledech se film stal   prorockým. Odráží násilí současných   novinových titulků, čímž se vlastně stal i v   jistém smyslu nadčasovým. Každá scéna něco   znamená či něco naznačuje. Psychologický vjem   v rámci na první pohled obyčejných dialogů   předčí očekávání ve svém smyslu a pojetí   dané problematiky. Film tak v sobě nese   poselství a kritiku zároveň. A není od věci,   že velmi ovlivnil další tvůrce. Scéna se   zrcadlem byla později použita nesčíslněkrát.   Příběh zdánlivě jednoduchý, ale pro lepší   uchopení toho, co chce divákům vlastně říct,   se musí pozorně číst mezi řádky. Komu se to   povede, má vyhráno.

Bejvávalo...
Absolutně nechápu co tím chtěl Scorsese říct   ale ať už to bylo cokoliv, vůbec jsem to   nepochopil. De Niro sice hrál svojí roli   solidně, ale člověk neměl nijak možnost se do   postavy vžít a pochopit proč dělá, to co   dělá. Co mi přišlo jako největší mínus   filmu bylo, že se děj vždy vlekl a když už   byl na té hraně, kdy zbývalo jen pár   okamžiků ke zvratu, ! A další nepochopitelný   příběh. Pro mě: Nikdy-nekončící snímek...

Dobře pojatý a hlavně dobře natočený film.   Celou dobu se zdánlivě nic neděje, ale děje.   Konec byl pecka.

Na první shlídnutí před lety si vzpomínám s   tím, že film mě neoslovil. Po letech jsem mu   dal další šanci a hodnocení zvedám směr   nahoru. Ano film je občas pomalej a zdlouhavej,   ale zajímavé vykreslení postav a doby, špínu   ulic v USA, herecké výkony hlavně Roberta De   Nira a konečné zúčtování na konci mi   nedovoluje udělit méně. Dobře také M.   Scorsese vystihl prázdnotu, jistou vyšinutost,   posedlost, vnitřní boj a další věci člověka   co se vrátil z Namu - 80%....

Dobojováno jest - a spánek nevyhrál... i když   neustálé překonávání nezájmu mě dost   vyčerpávalo a za to, že jsem nakonec   nepodlehla, paradoxně vděčím snad jen   otřesné hudbě. Nějak nepobírám, co zbytek   populace tak mimořádně nadchlo, krom, vzhledem   k době, několika revolučních záběrů kamery   a solidního De Nira, předpokládám, že ne   Sybill Shepherd se svým - odpovídám otázkou,   nebo snad "šokující" konec? Když tak   přemýšlím, vlastně ani nevím, co nám   chtěli tvůrci skrz drožkařův postvietnamský   syndrom natlačit do hlavy, vzhledem k zmatenému   scénáři mě však jedna pohnutka napadá... pro   demonstraci vlastní sociální nesnášenlivosti   a rasistického smýšlení vcelku nenapadnutelně   použili jakože cvoka, s tajným posláním stát   se mluvčím střednotřídních bělochů ...   mazané. To mluvíte na mě, že jsem zvrácená?   No tak mě zastřelte.

Film o bývalém vojákovi co sloužil ve Vietnamu   a nemůže kvůli tomu v noci spát, tak se   rozhodne dělat taxikáře na noční   směny.
Robert De Niro podal samozřejmě jako   vždy skvělý výkon. Režisér Scorsese hezky   poukazuje na to, jak to vypadá v Americe v noci,   jaká kriminalita se v té zemi vůbec   vyskytuje.
Dobrá práce filmařů a herců.   Překvapila mě maličká Jodie Foster v roli   feťačky. Vůbec to není špatný film.

Velice trpělivě vyprávěný příběh   válečného veterána kterému těžce hrábne ze   špíny a lůzy nočního New Yorku. De Niro je   luxusní herec a na plátně si chvílema   vystačil i sám. 75%