Z tvorby předního amerického režiséra Martina Scorseseho známe jen film Zuřící býk. Nyní máme možnost seznámit se - alespoň na videu - s jeho slavným, tolik diskutovaným Taxikářem (1976). - Snímek, částečně související s vlnou děl, vyrovnávajících se s traumatem vietnamské války, vypráví příběh lidské samoty a citové frustrace uprostřed lhostejného světa, který dopustí nesmyslné zabíjení právě tak jako prostituci nezletilých. - Navrátilec z Vietnamu Travis pracuje jako noční taxikář. Stává se tichým pozorovatelem noci, do níž město vyvrhuje na povrch ulic všechnu špínu: opilce, narkomany, prostitutky, pasáky a násilníky. Vzrůstající odpor v psychicky narušeném mladíkovi stupňuje touhu po očistném činu. Ozbrojí se a po nepodařeném pokusu o atentát na presidentského kandidáta provede krvavou čistku v hodinovém hotýlku, z níž pro veřejnost vyjde jako hrdina. - Režisér s mimořádnou silou buduje vizi velkoměsta jako prostoru, netečného k vyššímu řádu a strhujícího zprvu pouze přihlížejícího hrdinu do všeobecného víru násilí a destrukce. Oficiálně proklamované ideály a mýty hrdinství, "opor společnostt" (FBI, armáda) či "americké ženy" odhalují svou prázdnotu. Žlutý taxík, proplouvající špinavými ulicemi, se nakonec jeví jako jediná hrdinova nezvratná jistota. - Pomalému, naléhavému rytmu vyprávěni, podobnému volné, přerušované jízdě aut v zaplněných ulicích, skvěle přihrává hudba Bernarda Herrmanna. - Svou myšlenkovou hloubkou i nezvyklou působivostí patří Taxikář k nejzávažnějším snímkům americké produkce 70. let. Na 29. MFF v Cannes 1976 získal Zlatou palmu. Robert De Niro by1 za svůj vynikající výkon nominován na Oscara.
Autor/Zdroj: /Filmový přehled
Slavný příběh newyorského taxikáře (Robert De Niro - mj. Zuřlcl býk, Neúplatní, Mise), který po návratu z vietnamského pekla není schopen navázat lidské kontakty. Narůstá v něm posedlost vymýtit zkaženost společnosti individuálním násilím. Film charakterizovaný jako „sureealistická vize násilí amerických měst" získal Velkou cenu na MFF v Cannes 1976. V roli čtrnáctileté prostitutky se objevuje Jodie Fosterová (Znásilnění, ...). Ve výčtu vynikajících osobností potom patří čelná příčka režisérovi Martinu Scorsesemu (v poslední době třeba Poslední pokušeni Krista a Newyorské příběhy), o němž kameraman Nestor Almendros prohlásil: „Považuji ho za jednoho z mála amerických režisérů, kteří dnes mají osobitý rukopis. Kdybyste přišli do kina uprostřed některého z jeho filmů, okamžitě byste poznali, že ho natáčel on - právě tak jako v případě Felliniho." Myslím, že k takovému komplimentu není třeba nic dodávat.
Cinema 1991/5/44
Autor/Zdroj: /Cinema