Srdce v celofánu

Příjemné překvapeníčko na to, že prý jde o zamilovaný film. Ano, love story zde je a hnedlinko dvakrát, ale nijak to nenarušuje i jinou dějovou osnovu. Body strhávám za zbytečně němý začátek. Ten byl fakt zbytečný, ale jinak to bylo velmi dobré.

Bohužel, ani krásná a noblesní Zita Kabátové v menší roli prostopášné tanečnice Niny tento poměrně slabý snímek nezachrání, ačkoliv obsazení je poměrně hvězdné - famózní výkon vyjma Zity Kabátové podává i Jiří Plachý, ikona českého klasického herectví, jehož život skončil velmi tragickým způsobem. Marie Glázrová, herečka jinak výborná, má zde spíše patetickou roli, možná až příliš uplakanou a naivní, překvapivě příjemně baví Jiří Dohnal, který nehraje svého typického usládlého milovníka, ale "ukecaného" šoféra. Dojemná je postava tuláka v podání Franty Paula, něžně se laskajícího se svým čtyřnohým přítelem. Onen kouzelný pejsek a láska člověka a zvířete jsou možná také hlavním důvodem, proč mé hodnocení překročilo hranici 50ti procent. Jinak - ač jsem milovník pamětnických snímků a ráda se k nim vracím, tak Srdce v celofánu opravdu asi delší dobu znovu nepřehraji. Josef Gruss v roli rozmazleného Martina brášky Vládi mě vyloženě nudil svým nepřirozeným výkonem, nejvíce přesvědčivý je snad ještě Jaroslav Marvan v postavě otce (byť mezi ním a filmovým synem byl jen nepatrný věkový rozdíl), závěr snímku přináší sice morální poučení, ale je jakoby useklý a nedokončený. Dost často mne mrzí, že jsou mnohé pamětnické filmy opomíjeny televizními obrazovky, ale u tohoto veskrze nudného snímku se tomu bohužel opravdu až tak nedivím...

Hned na počátku jsem si myslel, že se zase budu dívat na krásný kousek. A taky že jo. Jen z mého pohledu se tento krásný kousek jevil jako pěkná slaďourská sračka. To jsou přesně ty sladké filmy pro služtičky ze třicátých let dvacátého století. Je to o tom jak ten miluje ji a ta miluje jeho. A že ženský jsou potvory, tedy jen některé. O tom, jak celé městečko nemá na starosti nic jiného než řešit to, jestli starostova dcera strávila noc někde jinde, než se sluší a patří. Pak jde o nějaké odcizené peníze, kdy údajného pachatele opět honí celé město. Scénář je takový, že to místy až bolí. Film se řadí mezi ty hodně špatné.

Veľmi zaujímavo spracovaný film. Niektoré časti filmu sa javili ako nevierohodné, alebo nepravdepodobné, ale ako sa hovorí, v živote je možné všetko. Obsadenie filmu bolo veľmi dobré. Zita Kabátová (ako Nina), tu hrala zápornú úlohu, čo u nej je skôr výnimočné. Avšak aj túto úlohu zahrala výborne. Veľmi dobrý výkon odviedol Ján Kádner (Jiří Plachý), ktorý spočiatku naletel krásnej Nine, avšak zistil, že jej ide iba o peniaze a spamätal sa. Náhodne sa stretol s krásnou Martou (Marie Glázrová), dcérou starostu (Jaroslav Marvan). Bola to láska na prvý pohľad. Jaroslav Marvan v úlohe malomeštiackeho starostu odviedol ako už tradične svoju vysokú hereckú úroveň. Veľmi milo ma prekvapila svojou krásou aj výborným výkonom Marie Glázrová. Svojimi nebojácnymi a vtipnými hláškami ma upútal aj Jiří Dohnal, v úlohe šoféra Pokorného. A nezabudnuteľnú úlohu zahral aj Franta Paul v úlohe tuláka , ktorý sa blysol niekoľkými krásnymi srdcu ľahodiacimi hláškami, ako napr. touto: „Ale když deš po silnici pěšky, sám, cítíš jenom sluníčko a nebe nad hlavou, voní les, na mezi mateřidouška a najednou se před tebou zastaví srnka a dívá se na tebe tak krásne, až ste sami na světe. Bez lidi, volní, ... volní.“