Romeo a Julie na konci listopadu

Vynikající televizní film a podle mého skromného mínění vůbec nejlepší práce režiséra Jaroslava Balíka. Emočně hodně silný příběh plný melancholických tónů, který ani po pěti dekádæch neztrácí svou sdělnost. Prvotřídní herecká sestava pod vedením Karla Högera a Dany Medřické uspořádala opravdový galakoncert, ktery by dnešním "hereckým celebritám" měli pouštět každý den před spaním. Třeba by aspoň někdo z nich NĚCO pochopil.

Je to zvláštní, že v 70. letech byl u nás film stavěn nad televizní tvorbu. Což lze dokumentovat tím, že byli herci, kteří nesměli do filmu a do televize směli (např. Iva Janžurová, která měla povolený max 1 film ročně). A přitom v televizi vznikaly mnohdy podstatně kvalitnější věci než na Barrandově. Třeba tenhle film o vztahu dvou stárnoucích lidí. Příběh, plný sentimentu, podzimní nostalgie a konfliktů v rodině, sám o sobě není nijak excelentní, ale nad precizními hereckými výkony můžete jenom žasnout. Srovnejte s ochotničinou dnešních seriálů.

Velký herecký koncert herců, Dany Medřické a Karla Högra, nemůže zůstat jedno oko suchý, jak nádherně to je napsaný a zahraný, veliký díky za umělecký zážitek..

Moje hodnocení bude hodně jiné, než je všude jinde. Já se tomuto snímku vyhýbal jako čert kříži. Kdysi jsem vydržel na to koukat nejdéle čtvrt hodiny. Ale nyní jsem si řekl, že jsem ve stejném věku jako hlavní protagonisté a že budu mít zcela určitě jiný názor než v minulosti v době mého mládí. Nemám. Stále jsem se nudil jako kdysi dávno a jediný rozdíl je v tom, že jsem to tentokráte viděl naprosto celé. Ovšem jednu věc jsem si z filmu vzal. Totiž to, že moc doufám, že nejsem takový stejně nudný patron s hromadou vzpomínek, které již dávno nikoho nezajímají. No, snímek na mně vyskočil, když jsem potřeboval uzavřít filmografii paní Vlkové. Ta se tu jen mihla, a to ještě z větší části jen zezadu. Škoda no.