Žena na rozcestí

Nikdy v životě bych neřekl, že budu na melodrama koukat do konce bez posunování a že mne to bude skoro jako bavit. Nu stalo se a já nevím proč. Asi proto, že to nebylo nějaké unylé, děj se posunoval rychle kupředu, a docela jsem byl zvědav jak to dopadne. Pan Štěpánek měl mít více prostoru. Nu, dávám šest a divím se sám sobě.

Malý úředníček zdědí po své tetě velké peníze. Ze dne na den se odcizuje své hodné ženě. Schází se v "noblesní společnosti" s povrchní dívkou, které jde pouze o to, aby získala peníze na film a stala se slavnou. K vůli ní se rozvádí se svou ženou, kterou nechává naprosto bez prostředků....

Udivilo mě, jak se jeden snímek dokáže pohybovat od slušného dramatu k naivňoučké romantice tam a zpět a zpět a tam. Co si mám myslet o hrdince, která je na pokraji sil a před sebevraždou jí zachrání neznámý muž darováním peněz a v tom samém filmu Zdeněk Štěpánek sděluje své milované:"Ty zlá, takhle mě trápit!" Dobře, film vznikl v roce 1937, ale i tak to bylo dost. Proto ještě jednou zdůrazňuji, velmi silné a zároveň velmi slabé scény nalezne divák věrně pospolu v jednom filmu a rozhodně se momenty nedají identifikovat podle jednotlivých herců, právě naopak. Nicméně lze snímek řadit k lehkému nadprůměru produkce z té doby.

Film mierne nadpriemernej úrovne. Pri sledovaní tohto filmu som sa zamýšľal nad otázkou. Aká žena je lepšia ? Tá, ktorá sa vzdá svojho zamestnania, je skromná, nenáročná a všetky sily chce venovať v prospech domácnosti, rodiny a nadovšetko miluje manžela, alebo nejaká svetáčka, ktorá doma neobsedí, pre peniaze je ochotná urobiť čokoľvek, na muža iba nadáva, rada chodí po podnikoch, zabáva sa a míňa peniaze. Mne rozhodne je sympatickejšia tá prvá. A Jindra Vojnarová alias Zita Kabátová, ma v tom utvrdila na sto percent.