Muž, ktorý luže

filmové snímky, které vznikly v době nové vlny mají před sebou těžkou zkoušku v adaptaci pro současnost. buď obstojí či nikoliv a film muž, který lže, najednou stojí na pomezí doby i žánru. ačkoliv je snímek jistě filmařsky zajímavě řešeným a vystavěným, jeho ale poselství zůstává v době vzniku, kdy možná mohl oslnit, ale dnes je jen dobovým dílem z archivu. pro zajímavou stylizaci a neotřelé vyjadřovací schopnosti se muž, který lže ocitá jistě ve středu střední třídy filmového průmyslu, kde také pro svou arytmičnost, zdlouhavost a místy i nudnost zůstává.

Klasický novovlnný experiment v ktorom sa stierajú hranice medzi snom a realitou-vizuálne zaujímavé,komplikované a preto určite to nenadchne každého.