Ženy u benzinu

Čekal jsem ženskou agitku a nudu. Dostal jsem poměrně dobrou a svěží komedii u které jsem se kupodivu nenudil. Není to nic světového, ale k neděli to stačí.

Únik do světa humoru pod stínem orlice. Píše se rok 1939 a nad českými zeměmi se stahují mračna protektorátu. Právě v této tísnivé atmosféře přichází do kin lidová veselohra, která si neklade za cíl nic menšího než nabídnout divákům kousek ztraceného klidu. Tvůrci vsadili na osvědčenou kartu. Poctivé komediální řemeslo, které mělo v těžkých dobách fungovat jako hojivý balzám na duši. Na plátně doslova září mladé ženské tváře, jejichž živelná energie a šarm strhávají veškerou pozornost. Sekundují jim přitom zkušení komici ve vedlejších rolích, kteří i z té nejmenší etudy dokážou vytěžit maximum humoru. Právě jejich přítomnost povyšuje sled jednotlivých scén, které občas připomínají spíše sehrané anekdoty, na ucelený a neobyčejně lehký divácký zážitek. I když snímek neaspiruje na převratné umělecké vavříny, v sevření sílícího tlaku německé produkce jde o obdivuhodně solidní kus zábavy. Film tak beze zbytku splnil svou nejdůležitější historickou úlohu. Otevřel lidem bránu k úniku z mrazivé reality do laskavého světa, kde dobro, vtip a upřímný smích stále ještě drží hlavní slovo. Je to připomínka, že i v nejtemnějších časech je humor nejlepším způsobem, jak si uchovat vnitřní svobodu.

Velice slabé a ubohoučké. Nenašel jsem jedinou věc, která by se mi líbila, nic k zasmání; zbyl jen pocit mrzutosti, trapnosti, ztráty času. Jen samá práce, samé hloupé ambice, lásky, feminismus, mužský šovinismus - a všechno stejně jako vždy skončí... - ne v posteli sice ukázkově ne, ale sňatkem určitě - nebo nějakou jinou smířlivou hloupůstkou.

angažovaná komedie o rovnoprávnosti žen alespoń v práci,celkem hodně málo známý film s plejádou herců a některých málo známých,ale půvabných hereček.Místy trošku nepřehledná ,ale koukatelná komedie.