Zelené obzory

V padesátých a šedesátých letech se prostě točily filmy, na které se nechodilo jako na povinný film do kina, ale filmy, které jsou natočené dobře s výbornými herci, pro které to byl start k dalším, skvělým rolím, a nemalujme si něco růžověji, nežli je, v minulých časech, do kterých by se chtěli někteří vrátit, také nebylo všechno tak , jak bychom si přáli. Dnešní tvorba je více do modra, lidé ještě více strádají a bohatí ještě více bohatnou, kde se ten kolotoč zastaví? Petr Kostka již nebyl žádný novic, když již po několikáte hraje po boku Jany Brejchové, měl za sebou již 10. filmů, když někteří ani v tolika filmech nehráli...

Nic zvláštního. Nadprůměrní herci v podprůměrném filmu. Takové jalové nic s příčeskem. Na jedno mrknutí a neusnutí dobré. Proč tam Jana běhala ve dne s rozsvícenou baterkou jsem nepobral.

Jeden z prvních filmů Petra Kostky. Herecký projev je uvolněný, radostný, jako by si užíval možnost hrát po boku Jany Brejchové. Film byl velmi ceněn v době svého vzniku a vycházel novely Jana Procházky, který byl i autorem scenáře.

Mladá nastupující herecká garda a dilema zda je přednější jídlo nebo surovina. Po začátku jsem čekala bůhví co, ale nakonec se to dalo. Vadilo mi, že postava mladého správce sice byla k dílu a docela se se svou situací popasoval, ale když ho ženský zahnaly do úzkých, tak bral dráhu. A pak nelogičnost jeho chování na konci - je mu vyhrožováno a on se vypraví sám za vesnici...