Zářijové noci

Absolutně jsem to nepobral. Propaganda jako prase, to ano, ale proč ty machinace mezi veliteli? Podruhé na to koukat nechci, takže hodnotím opět jen herce, jinak to stálo za starou bačkoru.

Celkem průměrný snímek V. Jasného (i kdybych neviděla titulky, identifikace režiséra je zřejmá), obsahově nic moc, soudruh kam se podíváš- ovšem ta plejáda skvělých herců, to je ten správný vojenský valčík! Provianťák-šizuňk major Fialka, ušitý na míru mému oblíbenému J. Sovákovi, kladná (a těžko uvěřitelná) šarže nejvyšší, téměř otcovský plukovník Sova v podání milého dědečka L.Peška, ironický rejpal Husa- V. Brodský, flegmatický a ženatý sukničkář Fára s J. Valou téměř ztotožněný, klaďas Zábrana- většinou záporák Remunda a pochopitelně geniální Hujer- totiž major Cibulka, nedostižný V. Lohniský. Když ještě připomenu hlášky a hlavně grimasy rotného Marčáka nebo naivitu cikánského vojína Karabiše a patolízalství poručíka Škovránka, vyjde z toho i přes veškerou soudružskou agitaci herecký koncert mnoha poválečných person tehdejší filmové tvorby. No, někdy za dlouhého zimního večera se na Zářijové noci klidně znovu podívám.

Snímek z vojenského prostředí, který poněkud nesměle kritizuje poměry v armádě. Jedná se o velice opatrnou kritiku. Film má svoji hodnotu ve dvou faktorech. jedním z nich je herecké obsazení a druhým faktorem je, že film považuji za dokument doby.

Soudruzi vojáci přišli na to, že dělají chyby a že je třeba se starat o každého jednotlivce, jinak tu socialistickou armádu nevybudují. V příběhu se dá najít obecná rovina lidství, ze současného pohledu je však na filmu zajímavější dobové prostředí a myšlení lidí. Pamětníci ocení mladé tváře později slavných herců.