Znamení raka

Krimi zápletka tam bezesporu je ale jako detektivka to příliš nevypadalo spíš jako psychologické drama. Pan režisér Herz to patřičně protemnil (jak bývalo jeho častým zvykem) a obsazení je opravdu reprezentativní. Jen mi dost vadil ten "dabing" pro který jsem nenašel žádný logický důvod. Prostředí nemocničního oddělení s nevyléčitně nemocnými na náladě také nepřidá i když tuhle okolnost avizuje už název. Ale psychodramat se u nás moc netočilo nikdy a tohle se jako film určitě povedlo.

Už jsem to někde psal - tyhle kriminálky z nemocničního prostředí jsou si dost podobné a navíc trpí nedostatkem akce. Přesto Znamení raka mám rád už hodně dlouho víc než ty ostatní. Hodnotím jej jako jednu z posledních filmových rolí Zdeňka Štěpánka, jedinou hlavní roli prakticky neznámé Zory Božinové a famózní malou postavou Ivy Janžurové, která v té době všude a v různých žánrech dokazovala, jak je dobrá. Originální pokus dabovat české herce českými herci byl pro mě ale matoucí už jenom proto, že ten pán (Lubomír Černík), co ho mluvil Jiří Sovák, vypadal jako Jiří Sovák. Jinak se tu spíš než vražda řeší vztahy, osudy, křivdy, pomluvy atd., nicméně pointa je výborná.

Tak po prvním, krátkometrážním snímku, nám přináší pan Juraj Herz své druhé dílo. Nepodařilo se. Je to strašně špatně podáno. Zpočátku nesrozumitelné, musel jsem se vracet, pak dost nudné. Kdybych nebyl zvědavý, vzdám to. Je to takové pel mel příběhů kryto detektivkou, ale na mne to neúčinkovalo. Přesto uděluji dvacítku za zajímavý počin a za to, že se panu Herzovi povedlo přemluvit paní Myslíkovou, aby ukázala své velevnady.

Na jedné kdysi věhlasné klinice dojde k zavraždění lékaře a zanedlouho i k vraždě nepohodlného svědka, jímž byl pacient s dementní sklerózou, který by si mohl nakonec vzpomenout. Dva přivolaní policisté hrají při vyšetřování pouze druhořadou roli. Všichni - lékaři, zdravotnický personál i pacienti - tuší, že pachatelem musí být někdo z nich, a tak ve strachu sami pátrají mezi sebou a podezřívají jeden druhého. V psychologickém dramatu tím náhle vycházejí najevo všechny dosud skryté lásky a nenávisti, nevěry a podvody, soukromé i veřejné lži, milosrdné lži, kariérismus a kolegiální řevnivost, jindy běžné a společensky přijatelné, nyní však náhle krajně podezřelé. Vrahem se nakonec ukáže být jedna z pacientek trpící nevyléčitelnou rakovinou plic, když zaútočí na další lékařku, která jí zatajuje pravdu o skutečném stavu její smrtelné choroby, tvrdíc jí, že jde jen o vleklou virózu ("To jsem jí měla říct, že sice umře, ale že se po smrti dostane do nebe?"). Vykonavatelem spravedlnosti stává se sám nelítostný osud: Vražedkyně v nastalé hrůze zmateně ustupuje a padá z okna, pod nímž nalézá neodvratnou smrt. Jen starý pacient - amatérský astrolog - to předpovídal. Hvězdy přece nelžou, na rozdíl od lidí, a když je jednou Mars v znamení Raka, je to zlé, je to moc zlé..