Bílý Bim, černé ucho

Tak takový drasťák mohou natočit jenom Rusové. Národ, který ve jménu své zvrácené komunistické ideologie dokázal vyvraždit milióny lidí, vystavět gulaky, v nich umučit další statisíce nevinných lidí, vyhladit celé vesnice. Těm není líto ani té němé tváře.

Film není o chudákovi psíkovi,ale o lidech, kteří jsou ke zvířatům dobytek,omlouvám se dobytku,že si je beru do huby. Ono dokavad zvíře bude vedeno jako věc,se ale,ikdyž to nevidíme,bude stávat dále.Člověk se ke zvířatům chová špatně doma,na ulici a nebo i pro kožíšek..

Krásný film s hodně smutným koncem. Krucinál,že já si to dývko vůbec kupovala... Při pohledu do Bimových smutných očí jsem si poplakala stejně jako tenkrát před lety, když jsem film viděla poprvé. A to se mi opravdu nestává často! Bohužel, takových smutných osudů (psích i lidských) je stále víc než dost - a to i u nás. A nemá smysl před tím zavírat oči. Filmovému Bimovi pomoct nemůžeme, ale někomu jinému možná ano. Někdy stačí jen se trochu porozhlédnout...a nebýt lhostejní k tomu, co vidíme.

Snímků o nejlepším příteli člověka, tedy o psu, je natočeno již ohromné množství, ale žádný nedosahuje tak silné lásky a náklonnosti jeden k druhému, jako tento dnes již klasický ruský snímek, rozdělený do dvou dílů v celovečerní stopáži. O to víc šokuje závěr celého příběhu, který není přetvářkou, ale skutečnou ryzí realitou dějící se i dnes. A je to hodně bolestivý konec. Celý příběh se dotýká obou stran barikády lidských charakterů. Někdo má pochopení a vůli pomoci, někdo je plný nenávisti se snahou neustále škodit. Moralizační aspekt je dán hodně výrazně, takže v každé generaci se může mnoho lidí i poznat. Natočeno je to podle stejnojmenného příběhu od Gavriila Troyepolskyho a celý dějový koncept vypovídá o fenomenální oddanosti psa ke svému majiteli dotýkající se odvahy a loajality. Zajímavostí je, že před natáčením herec Vjačeslav Tichonov se psem použitého ve filmu skutečně často chodil, takže si na něj opravdu zvykl, tudíž jeho přístup a věrnost ve filmu je autentický. O to více ke psovi přilne i divák. Děj příběhu obsahuje nemalý počet emočních scén, což obzvlášť na milovníky psů zapůsobí. Snímek měl v kinech ohromný úspěch a dokonce byl nominován Oscara. V Karlových Varech na MFF byl režisér Stanislav Rostockij oceněný velkou cenou poroty, tedy Křišťálovým globusem. K tomu již není co více dodat.