Záhada strašidelného zámku

Aneb "jak natočit pohádku abychom nikoho nepopudili". Povedlo se; ale nic víc. Umělohmotnost a sterilita z tohoto příběhu doslova kape, podporovaná plochou hudbou. Děj klouže po povrchu a bojí se ukázat zuby; možná proto, že ani žádné nemá. Velebníček, na konci stoicky oddávající jakkoli kohokoli, to zabil totálně. Ten by "spojil" i nutrii s myšákem kdyby mu je tam postavili. Co mělo být jásavým finále pohádky, zůstalo pouhým kusem všednosti. Takovým palmovým olejem ve vánočním menu: nenadchne, neuškodí, projde bez většího zájmu.

Pěkná sra...,zlaty starý klasiky,bylo to o ničem jak po herecké stránce tak vizuálně asi hodně slabý rozpočet.

Pohádka mě pobavila. Je to milý podívání. 😀

úsměvná pohádková nadsázka, bavil jsem se