Poberta

V autorském filmu Ondřeje Hudečka z prostředí menšího města na Moravském Slovácku se krade, pije, podvádí a zase pije, a to i v době Covidu-19 při všech těch omezeních, rozvolněních a zase opakujících se omezeních. Na začátku je krádež balíků sena a nebýt nutnosti uhradit dluh za chlast, mohlo být v nádrži Avie ujíždějící před rukou zákona víc nafty, a tím by se pachatelům podařilo uniknout. Hlavní hrdina Lupyn je zásadový chlap a při výslechu nechce sdělit jména kámošů kompliců, kdežto kamarádi ho s chutí nabonzují. Lupyn to dostane na tři roky natvrdo, jeho spolupachatelé za spolupráci při vyšetřování vyfasují jen podmínku. Lupynovi je ve vězení celkem dobře a předčasné propuštění v době začínajícího Covidu-19 kvůli onemocnění bachařů bere celkem nelibě. Vrací se do rodné obce, avšak s nálepkou kriminálníka navíc v době Covidu ho nikdo nechce zaměstnat. Snad jen jeho milující máti ho vítá s otevřenou náručí, drobnou komplikací je, že jejím partnerem se stal policista Čenda, který před lety Lupyna zatýkal. Covidová doba a její omezení přináší místním podnikatelům komplikace, často až existenční. Jejich situace může vyřešit např. krádež z provozovny či skladů, kdy jim pojišťovna uhradí vniklou škodu a oni se tak udrží nad vodou. A navíc je tu Asasin - velkopodnikatel, který za pár šupů skoupí cokoliv - krachující pivovar, hotel, posilovnu. Lupyn a jeho kamarádi mají najednou spoustu kšeftů, jak fingovat krádež. Zboží, věci někde ukryjí nebo zlikvidují a z vyplacené pojistky dostanou také svůj díl. A je tu ještě Tamara, Lupynova láska, se kterou to začíná vypadat docela na vážno. Děj situovaný převážně do období Covidu-19 vtipně využívá problémů, omezení a úskalí, které tenkrát nastaly. Do děje jsou vsazeny i reálné projevy politiků tehdejší doby, především v souvislosti s vyhlašovanými omezeními. Vzniklo tak originální dílo, které dramatickým i vtipným způsobem mapuje možné chování lidí za pandemické situace ve společnosti. Humor není nijak prvoplánový, spíš moudrý a inteligentní. Vybavují se mi situace, kdy Lupyn odmítá odejít z vězení nebo když se po návratu domů setká s partnerem své matky - policistou Čendou. Je zde i trochu morbidní humor např. při úmrtí chvástajícího se hostinského na Covid, pěkná je i scéna, kdy nejmocnější muž ve městě fackuje ve služebním voze policistu. Humor je v Pobertovi trochu skrytý, spíš bych v ději hledal určitou nadsázku a snahu o vyobrazení naší svébytné národní povahy. Přemýšlel jsem, jak by tento film mohl být vnímán v zahraničí. V evropských zemích asi prožívali Covid podobně, takže tady bych nějaké nepochopení neočekával. Snahy o porušení vládou vyhlášených omezení ať už co se týká nošení/nenošení roušek, shromažďování, popíjení mimo zavřené restaurace budou okolnímu světu víc než blízké. Snahu využít vzniklou situaci formou fingovaných krádeží a následného vyplácení pojistného asi taky pochopí všude. Co možná může být pro zahraničního diváka problém - pochopit českou (chcete-li moravskou) mentalitu a vše, co s ní ve filmu souvisí. Ale i tak si myslím, že Poberta by mohl mít úspěch i u zahraničních diváků i kritiků a snad i na filmových přehlídkách a festivalech. Držím tomuto nevšednímu inteligentnímu filmovému dílku pěsti, aby uspěl doma i venku.