Billy Lhář

Podobně jako v Takovém milování, i tenhle Schlesingerův hrdina je mladík, který si moc neví rady se svým životem a jeho nasměrováním. Billy má spoustu plánů ale minimum odhodlání jim vyjít vstříc. Řeší to neustálými výmysly a mystifikacemi, jimiž balamutí i sám sebe. Jako únik před šedivou realitou maloměsta si vyfantazíroval svůj vlastní svět, kde je hlavou státu, hrdinou, člověkem, kterého každý obdivuje, vládnou tam velká slova a gesta. Ve skutečnosti ale není schopen odhodlat se k rozhodujícímu kroku jakýmkoliv směrem. Právě ta hraniční místa, kdy se Billy propadá do snění nebo naopak, jsou natočená velice objevně a i dnes to působí zajímavě a neotřele. Konec vyznívá o dost pesimističtěji než Takové milování i když není úplně jasné jestli Billyho závěrečné selhání způsobila jen zbabělost nebo i cosi jako zodpovědnost k rodině. Schlesinger šel v psychologickém portrétu tentokrát ještě hlouběji a já se budu rád dál probírat jeho filmografií.