Prachová příšera

Když se divák přenese přes ne tak úplně srozumitelný začátek, obdrží mírně strašidelné, dramatické ale i hravé pokračování. Dějová osa není z nejsložitějších, ale o to filmu ani nejde. Pracuje s malebnou atmosférou, vymazlenou kamerou a překvapivě hezkou hudbou. Roztomilým balancováním na hraně reality a fikce vcelku zdařile udržuje nejistotu, která dojde roz(h)řešení až na konci. Film se nebojí užít klišé, ale zpracovává je s viditelnou elegancí, až jsem měl místy pocit že to netočili američané, ale francouzi. (To měla být pochvala, kdyby někdo váhal.)