Heretik

Hugh Grant a horor ? Napriek jeho dávnej účasti v The Lair Of The White Worm (1988) je to ešte stále bizarné spojenie. Niekdajší lámač dievčenských srdcí a podlamovač ženských kolien ale pri každodennom pohľade do zrkadla zrejme usúdil, že nemilosrdne pribúdajúci vek a hlboké vrásky pomaly ukončujú jeho hviezdnu kariéru hezouna v romantických prostomyseľnostiach, a tak nastal čas posunúť sa k ozajstnej skúške hereckých kvalít pri stvárňovaní zložitých, nevyspytateľných charakterov - to jest k účinkovaniu v komornom, psychologickom horore, kde sa rozprúdi debata o hľadaní a zadefinovaní jediného pravého náboženstva, s nepostrádateľnou aurou temného osvietenia a fanatického zanietenia ... Argumentačná (a herecká) oponentúra v zastúpení dvoch mladých mormoniek sa ukázala ako viac než postačujúca, takže tu máme myšlienkovo podnetný príspevok do tohtoročnej, končiacej hororovej sezóny, ktorému však k navodeniu vrcholného diváckeho vytrženia predsa len čosi chýba.

Nevím proč ale pro mě osobně jen průměr,spíš slabší průměr,za prvé předpovídatlé už když vešli do toho domu bylo jasné že ten chlápek je padouch a za druhé první dvě třetiny žvásty o bohu mě nudily.

Pomineme-li že se dvě dámičky chovají jako by měly o kolečko méně, a připustíme-li že film vyžaduje aby se divák vzdal vlastní myšlenkové iniciativy a jen otrocky polykal pavučinu řečí, kterou se ho film snaží argumentačně omotat, jde o přiměřeně zajímavý počin na poli pschologicko-teologickém. Ale po započtení všech chybějících reálií je to takový slabší průměr. Pokud to ovšem není všechno jen bohapustá či ďáblapustá alegorie, čemuž by mohlo nasvědčovat !!existence evidentně smluveného hesla i to, že dámy vlezou do domu v létě a na konci je venku sníh...!!