Za zvuků hudby

Snad bych k vynikajícímu filmu jen poznamenal, že vznikl na základě biografie Marie Trappové, která byla v roce 1956 ve Státech zvolena "matkou roku". Trappovi emigrovali do USA, kde se stali hvězdami lidové hudby jako "Singig Trapp Family". V roce 1958 jejch příběh posloužil jako předloha k německému filmu s herečkou Ruth Leuwerikovou v hlavní roli. Muzikál na stejné téma sklízel velký ohlas, ale zfilmovaná verze režisérem Robertem Wisem v roce 1965 překonala všechna očekávání producentů. Do konce roku 1970 film držel rekord nejvýnosnějšího filmu. Také z deseti nominací na Oscara získal pět: film, režie, zvuk, střih a hudební aranžmá.

Tento příběh připomíná, jak Popelka ke štěstí přišla a je to vsazeno do válečného období, kdy je rakousko bez výstřelu obsazeno německou armádou. Pro mnoho lidí je útěk, třeba do ameriky, jediným řešením, jak si uchránit život Sladký příběh a ocukrované melódie, já u toho vždy utírám slzy, jak mě to dojímá...

Moc milé, pozitivní, naivní i moudré, příjemné pro oko, ucho i duši. V druhé půli se červená knihovna překvapivě zvrtne do malého thrilleru.

Naivního optimismu není nikdy dost a toto horské pozpěvování je takřka dokonalé. Krásná příroda dává pocit svobody z volného pohybu, který neomezuje žádný agresivní zemědělec svými elektrickými ohradníky a disciplinovaně pochodující děti jsou zkrátka úžasné. Je jen škodou, že tito hrdí Rakušané mluví i zpívají výhradně anglicky, což mi k tomu úpatí Alp příliš nesedí.