Vzorný kinematograf Haška Jaroslava

Malý Postránecký je skvělý. Ostatní ovšem také a povídky jsou zábavné. Bohužel, celý film mi kazil ten idiotský komentář, který mi napovídal co a jak a říkal co vidím. Tohle mi můj oblíbenec pan Werich udělat neměl. Kvůli těm kecům jsem měl problém to zhlédnout až do konce. Bez toho komentáře bych se na to díval jistě častěji, takto už to podruhé nechci ani vidět. Také ty skoro dvě minuty reklam na začátku bylo zbytečných. Pokud chtěli mistři filmu navodit atmosféru, jistě stačila kratší doba. Škoda filmu, který mohl být ode mne hodnocen v té nejvyšší kategorii.

Co asi tak může vzniknout kombinací Haškových povídek, bohatého hereckého obsazení, dobových kostýmů a ironie? Když tyto ingredience smícháte dohromady, vznikne skvělá zábava. V tomto případě je ve formě filmu skládajícího se z několika menších dílů (povídek). Vedle velkých hereckých osobností ve filmu září i ty hvězdičky začínající. No, Pucholt byl kouzelný i ve dvanácti.

Tak tento film jsem nedávno znovu objevil. Ty povídky se mi líbí, i když nemají stejnou úrovenˇ. Nejlepší je "Vzorná škola mocnářství",pan Filipovský jako profesor latiny a hlavně kluk Vladimír Pucholt, ta scénka je prostě boží. Pak ještě poznáte jako kluka Václava Postráneckého, který si přinese křečka ten se mu uhnízdí v gauči. To další je už jen vata .