Bílá jachta ve Splitu

Mami, práce. Slyšíš? Práce nás zachrání. Tizian se neprodá a já budu pracovat. - Tak mám matný dojem pane švagře, že se tady hovoří o práci. Pak tady nemáme co dělat. - No, ale my tady musíme zůstat. Ach tak.

Cha, cha, cha, cha. Předse vám nemohu patřít oběma. - My dva patříme dohromady. Jak to? - My totiž. My dva jsme jeden. Tomu nerozumím, ale všechna čest, srdci rozumíte dokonale. - Jinak nelze, káže nám náš šlechtický původ. Ano a staletá tradice našeho vznešeného rodu. - Ste oba stejně galantní. Jsme svojí dvorností přímo proslulí. Ale každý máme svoje srdce. A obě bijí jen pro vás. - Škoda, že musím odjet.

Padla jste do mého života jako fantazie. Přinesla jste mi krásu a neklid. - Vaše slova mně opájejí jako vaše víno. Přinesla jste mi lásku a štěstí. - Jsem šťastná, že jsem někomu do života přinesla lásku a štěstí.

Jé, zachraňte se! Vy se nebojíte? - Ne! Jste odvážný muž. - To je hlavní podmínkou mého povolání. Statečnost je nejkrásnější vlastností muže. Zbožňuji hrdiny. To není hrdinství, podvádět slabé ženy. - Promiňte, ale mám speciální metody.