Pan Větrovský z Větrova a paní Deštná z Dešťova

POZOR SPOILER Mlynář Martin spílá dešti a větru, že k němu nejdou. Má nemocnou ženu Klaudinu, jde mu hlavně o ni. Jednou přijde muž, který tvrdí, že je Větrovský z Větrova. Slibuje Martinovi spolupráci a nechává mu soudek vína, ze kterého neubude. A pak přichází paní, která tvrdí, že je paní Deštná z Dešťova. Ta také slíbí spolupráci, i když si také, stejně jako Větrovský, nemůže dělat, co chce. Jí také vadí pan Slunce. Nechává u Martina hrnec a jde pryč. Hrnec umí uvařit, co si kdo vzpomene. A tak si žijí mlynář a žena báječně. A žili by si dále, kdyby si Klaudina nepouštěla hubu na špacír. Tak se o hrnci dozvěděl kníže, který je zde nyní na lovu. Ochutná z hrnce i soudku a mlynář mu je prodá. Za deset tisíc zlatých, ale dostane jen sto. Zbytek prý příště. Když však o ně žádá, kníže o ničem nechce vědět a mlynář je potupně vyhozen. Jeho žena jej posílá za Větrovským a on jde. Zde mu sice není jeho báchorka o násilném uzmutí hrnce uvěřena, ale nový hrnec Martin dostane. Jenže nevaří, ale když se na rozkaz otevře, vyběhne z něj muž s klackem a Martin jich obdrží nepočítaně. Jeho nepoučitelná žena jej pak posílá za paní z Dešťova. A on jde. Ani zde mu není uvěřeno, ale přesto dostává měděný soudek. Jenže u mlýna jej již očekává kníže a soudek chce. Klaudina mu však nabízí hrnec a kníže si jej vítězoslavně odnáší. Za tisíc dukátů dostal i soudek. A hned začne předměty doma zkoušet. Jeho překvapení je veliké…