Prázdninová odysea tří teenagerů za záchranou uneseného spolužáka se v rukou
Šindži Sómai mění ve formálně anarchistickou absurditu oplývající úchvatnými dlouhými záběry a dětskou svobodomyslností, která zde kontrastuje se sešněrovaností společenských rolí a zaškatulkovaných identit světa dospělých.
Sómaiova druhá výprava do fikčního světa, kde se potkávají teenageři a jakuzáci, zjevně vznikla jako pokus zopakovat enormní úspěch filmu Dívčí školní uniforma a samopal. Jenže výsledek představuje spíše přesný opak předchozího hitu a platí za Sómaiův nejodvázanější a nejhravější počin.
Také zdejší vyprávění pojednává o dospívání a staví proti sobě svět školáků a dospěláckých gangsterů. Jenže zatímco předchozí film se v souladu s příběhem o předčasném dospívání zaměřoval na potlačování emocí či jejich nepřímé vyjadřování, Hrdinové hajzlíků přicházejí s erupcí dětské nespoutanosti a anarchičnosti. Ta se ze samotných postav přelévá do hravého formálního zpracování, které v zájmu expresivity opouští svazující pravidla klasické hry na sugerování realismu a uvěřitelnosti. Vedle nápadité práce s výpravou a až teatrálního řešení některých scén se to projevuje také v podobě režisérových charakteristických dlouhých záběrů. Právě v tomto filmu najdeme jedny z logisticky i esteticky nejimpozantnějších kamerových kompozic celé Sómaiovy filmografie.
Hrdinové hajzlíků v základu sice následují principy „idol filmů“, přičemž tentokrát by měla v centru pozornosti stát vycházející hvězdička
Mičiko Kawai, která dle marketingových pravidel nazpívala ústřední píseň. Její postava, androgynní dívka Bruce v klučičím oblečení, sice figuruje v několika z nejpůsobivějších momentů vyprávění, ale přitom zůstává pouze jednou třetinou ústřední skupiny školáků, kterou dále spoluutvářejí Šinobu Sakagami a budoucí mezinárodní hvězda Masatoši Nagase. Na scénáři se vedle artového i komerčního matadora Takuja Nišioky podílel manželský pár Leonarda a Čieko Schraderových. Bratr scenáristy a režiséra Paula Schradera se do Japonska dostal jako učitel angličtiny. Vedle toho, že napsal několik vlivných statí o tamní kinematografii, se sám stal její součástí, když vytvořil scénář ke stěžejnímu filmu Muž, který ukradl slunce (Taijó o nusunda otoko, 1979), na němž Sómai pracoval jako asistent režiséra Kazuhika Hasegawy.
Jiří Flígl
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2022
